Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Stalin je fakt děsnej, píše se v úvodu originálního komiksu

  12:05aktualizováno  12:05
Výtvarně žádná sláva, ale jinak má za Gudrun a chrám z mramoru Pavel Pleskač jen plusy: za vtipnost, vzdělávací efekt i znalost krajiny.

Ukázka z komiksu Gudrun a chrám z mramoru | foto: Garamond

Pavel Pleskač vystudoval historii, jako spisovatel debutuje až teď, kdy je mu skoro padesát, a činí tak netradičně autorským komiksem. Lépe mu jde psaní než kreslení, přesto působí historický příběh z kulis okupované Jihlavy napínavě a originálně. Nakladatelství Garamond udělalo dobře, že na něj vsadilo a jeho obrazovou kroniku vydalo.

Gudrun a chrám z mramoru

Autor:

Vydavatel: Garamond

104 stran, 330 korun

Hodnocení: 70 %

Hrdinkou je dospívající maturantka Květa Wolfová, která se však už roky schovává za přezdívkou Gudrun. Poloviční sirota má tatínka notorického alkoholika, který se praští do hlavy tak nešťastně, že upadne do kómatu těsně před vznikem protektorátu a probere se až v poslední den války. I on je však vzápětí odsunut, je totiž Němec.

Z maturantky partyzánkou

Gudrun, byť poloviční Němka, ovšem už dlouho před válkou odmítá Hitlera, nadšeně čte Marxe a zbožňuje Rosu Luxemburgovou. "Já jsem nezávislá komunistka. Stalin je fakt děsnej," říká o sobě v úvodních bublinách. A zanedlouho odchází místo do školy do zahrady oddávat se četbě knihy Das Kapital a bručí: "Chudáci pracující. Kapitalisti je vysávají jak upíři. Doufám, že nikdy nebudu muset pracovat."

Bohatá dívenka je dost střelená, ale stejně tak přímočará a nezáludná. O odboji nejprve jenom sní, ale když se jí podaří náhodou natrefit na chatě u řeky Oslavy na tři trampy, založí s nimi partyzánský oddíl. Tedy spíš oddílek.

Obálka komiksu Gudrun a chrám z mramoru

Obálka komiksu Gudrun a chrám z mramoru

V Jihlavě má Gudrun kamarádku Hanu, Židovku, jejíž příběh může čtenář sledovat v odbočce směrem k Sobiboru. Hanu miluje Siegfried, jenž však musí narukovat na východní frontu, a shodou okolností se i on ocitne u Sobiboru na západním okraji Pripjaťských močálů. Jinak se příběh odehrává v Jihlavě a okolních lesích, na Rokštejně, blízkém Slavonicku, u řek Jihlavy a Oslavy, zkrátka v místech, kde se člověku ani nechtělo věřit, že venku zuří válka a kolem umírají lidé, kteří nikdy neudělali nic špatného.

Navíc je tu několik odboček, kromě zmíněné sobiborské i cesta do Řezna. Mladé Němky měly sice jet původně na vzdělávací exkurzi do Berghofu, aby zahlédly vůdce samého, ale "hotely v širokém okolí jsou obsazeny na několik let dopředu".

Na břehu řeky Jihlavy

Nad Dunajem kousek od Řezna se tyčí onen v názvu knihy citovaný chrám z mramoru, o "půl metru zmenšená kopie Panteonu". Gudrun prochází mezi sochami velikánů, které do téhle Walhally nepřivádějí valkýry, ale doporučuje je bavorská akademie věd a následně vláda. Marx, Engels i Luxemburgová tu chybějí, zato je tu busta Koperníka, Rubense i Valdštejna, což Gudrun v komiksu vtipně komentuje.

Ironické jsou i poznámky na adresu árijské velitelky celého dívčího výletu, která je slepě oddaná památce mladého militantního nacisty Horsta Wessela, který zahynul v pouličních bojích a následně se díky nacistické propagandě stal mučedníkem. "Gudrun by určitě potěšilo, že náměstí Horst-Wessel-Platz v Berlíně se nyní jmenuje Rosa-Luxemburg-Platz," vysvětluje v závěrečných poznámkách Pleskač.

Podobných vtípků a interních úsměvných linek je v komiksu mnoho. A netýkají se jenom historie. Když Gudrun s Hanou přijedou na výlet k Biskoupkám na Třebíčsku, začne dívka recitovat: "Na břehu řeky Jihlavy roste rozrazil." Jde o zkomolenou Nezvalovu báseň Na břehu řeky Svratky, přičemž Vítězslav Nezval se v Biskoupkách narodil a k Jihlavě měl rovněž blízko.

Ovšem jediná skutečná jihlavská postava, která v komiksu vystupuje, je policejní ředitel Emmanuel Sladek. Pleskač o něm tvrdí, že byl pro historiky záhadou - úředník zločineckého režimu a často povyšovaný esesman byl popraven za rozvracení republiky, ale podle všeho osobně nezpůsobil ničí smrt, v komiksu všechna udání, která mu denně chodí, hází zmačkaná do koše.

Záhadný ježek

Pleskačův komiks je zkrátka didaktický, ale ve všech ohledech tak činí vtipně a nenásilně. Je stokrát lepší do studentů hrnout historii tímhle způsobem než jim přeříkávat naučená skripta. Tady se navíc jedinečně kloubí regionální a "velká" historie s místopisem, je vidět, jak dobře to v končinách, o kterých píše, autor zná.

Jistě: Pleskač někde zjednodušuje (což je v pořádku), jinde zahlcuje obrázky přílišným textem (což se dá pochopit), kreslí schematicky a trochu neuměle, přesto je Gudrun komiks, který klidně mohou dostat středoškoláci příští týden za vysvědčení. Něčemu se přiučí a přitom nebudou zpruzení, že je chceme vzdělávat. A navíc je to komiks s kvízem - po stranách mu leze ježek a dělá to v logickém kruhu, zřejmě tak simuluje číslování stran.



Témata: Protektorát, Socha




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.