Režisér a spisovatel Pavel Juráček

Režisér a spisovatel Pavel Juráček | foto: Miloš Fikejz

Šest beden od banánů plných Chytilové, Havla i trpkých nářků

  • 0
Knihovna Václava Havla začíná pětadvacet let po smrti režiséra a spisovatele Pavla Juráčka vydávat jeho souborné dílo. Jako první vycházejí rané povídky a deníky s kritikou JZD i komunistů.

Letos v únoru donesl syn filmaře a spisovatele Pavla Juráčka do Knihovny Václava Havla šest beden od banánů plných textů a lejster z otcovy pozůstalosti. Knihovna se správy rukopisů ujala a začíná je vydávat: na pulty se právě jako první dostává útlá knížka nazvaná Prostřednictvím kočky.

Obálka knihy Prostřednictvím kočky

Obsahuje Juráčkovy texty z let 1951-1958. Jednak povídky a pak deníky, které si autor vedl jako redaktor Vesnických novin Nymburska - na vojně i jako čerstvý posluchač dramaturgie na FAMU. Tu sice řádně neukončil, přesto je dodnes považovaný za jednoho z nejvýraznějších představitelů nové vlny. Napsal scénář k filmu Věry Chytilové Sedmikrásky, ke Schmidtově Konci srpna v hotelu Ozon, sám natočil tři autorské snímky. Včetně Případu pro začínajícího kata, jenž začal vznikat v atmosféře pražského jara, ale do kin šel až během smutného devětašedesátého. Juráček stál i u zrodu Činčerova Kinoautomatu.

Lítostivec běsy zmítaný

"Juráček nebyl jen znamenitým režisérem a nekompromisním, sarkastickým lítostivcem zmítaným nejrůznějšími běsy, ale především spisovatelem," hodnotí Juráčkovu tvorbu editor prvního svazku jeho díla Pavel Hájek. Juráčkovy texty do roku 1958 jsou povídkové nebo básnické, v dalších svazcích už budou spíš filmové synopse nebo náměty scénářů. Není to ale první vydání filmařových textů. Už před deseti lety vyšly Juráčkovy deníky, které čítaly přes tisíc stran, i z nich už bylo patrné, že filmař to sám se sebou neměl nijak jednoduché: "Čím méně budu psát vět vhodných k tomu, aby se staly duchaplnými citáty, tím více se budu přibližovat pravdě o sobě. A čím zamotanější a neuvěřitelnější bude můj deník, tím bude pravdivější," psal mimo jiné. Je to trpké svědectví o vzestupu a následném pádu nadaného umělce, ze své generace filmařů se právě on nejhůř vyrovnával s okupací, která jen znásobila jeho sklon k pití.

Juráček pracoval na Barrandově, odkud byl po podpisu Charty 77 vyhozen a donucen k emigraci do Německa. Jako jeden z mála se po několika letech v zahraničí nakonec vrátil do Československa, protože v emigraci se mu nepodařilo najít uplatnění. K filmu se pak už nedostal, zemřel v ústraní půl roku před Listopadem, bylo mu pouhých třiapadesát let.

Kritik a bojovník

I v prvním svazku souborného díla často řeší sám sebe. Přitom však trvá na svém kritickém pohledu zaměřeném i ven, jenž je často dost nepohodlný, jako redaktor venkovských listů odmítal psát o úspěších místního JZD a trval na zveřejnění článků, které by si partaj za rámeček nedala. Prostřednictvím kočky je pak název jedné z povídek, krutého a temného výjevu, v němž si chlapec prostřednictvím kočky poradí s přízraky, jež ho navštěvují.

Juráček byl blízkým přítelem Václava Havla, který o něm řekl: "Byl to jeden z nejjemnějších a nejcitlivějších lidí, které jsem znal, proto o něm nemůžu napsat víc."

Mimochodem - v Juráčkově povídkovém filmu Každý mladý muž se Havel mihl i jako herec.

A ještě jedno trochu jiné Juráčkovo spojení s filmem stojí za to zmínit: režisér Martin Šulík natočil v roce 2002 snímek Klíč k určování trpaslíků, který je polohraným snovým převedením Juráčkových deníků na plátno, přičemž roli zlomeného režiséra hraje jeho vlastní syn Marek.