Ač je postavou střízlík, kterého by člověk v davu přehlédl, lidé už jeho tvář znají a kam přijde, všímají si ho. Vyučený elektrikář ale nikterak nezpychl a manýry hvězd jsou mu vzdálené. "Pořád to beru postaru. Vždyť nedělám nic než písničku," říká frýdecko-místecký rodák Pavel Dobeš.
Písničkář Pavel Dobeš se narodil 22. března 1949 ve Frýdku-Místku, protože ve Frýdlantě nad Ostravicí, kde tehdy žili jeho rodiče, nebyla porodnice. Když mu bylo deset let, s rodiči se přestěhoval do Ostravy, kde žil až do konce roku 1985. Pak přesídlil do Hradce Králové. "Rodiče po základní škole učinili několik neúspěšných pokusů dostat mě na střední školu, ale já jsem se začal v Nové huti Klementa Gottwalda učit na elektrikáře a jsem rád, že jsem to absolvoval. Tehdy to korespondovalo s mými dětskými pokusy," říká o svých studiích. V osmdesátých letech proslul svými písněmi, mnoho posluchačů zná jeho album Zpátky do trenek. Je ženatý, má desetiletou dceru Apolenu a o dva roky staršího syna Matěje.
"Jako školák jsem měl spoustu zálib, byl jsem dokonce i technicky progresivní. Stavěl jsem si krystalky a rádia, táhlo mě to k výbušninám, k letadlům a raketám. V osmé třídě jsem začínal brnkat na kytaru, ale až někdy v pětadvaceti, ve třiceti jsem napsal pár písniček. Když jsme se scházeli s kamarády u piva, chtěl jsem pobavit nějakou novou peckou. Pak se ty písničky roznesly a staly se známými. Lidé si je nahrávali a ptali se, kdo to zpívá? A tak na popularitě Jarmily, Blažka nebo soustružníka Crhy jsem se svezl hodně i já sám," říká o svých začátcích Pavel Dobeš.
A jak je to s trémou, dostaví se ještě po tolika letech hraní? "Nějaký pocit člověk mít musí, když jde na jeviště. Jednou jsem měřil z legrace tep Pepovi Streichlovi, než vystoupil na scénu pražské Lucerny. Držel jsem Pepu za zápěstí a sledoval vteřinovou ručičku svých hodinek. Napočítal jsem mu padesát úderů za nějakých patnáct až sedmnáct vteřin. To je šílený tep. A to si uvědomte, že Pepa jen stál. Stál a čekal, že udělá pár kroků po asi čtyřech schodech před lidi, a tam si uprostřed jeviště sedne na židli. Co to bylo, co mu zvedlo puls do takových vrcholových obrátek? Tréma? V té době se Pepa Streichl pohyboval po jevištích už patnáct let! Nevím," odpovídá Pavel Dobeš.
Má Pavel Dobeš ještě svoji první kytaru? "Tu úplně první nemám, tu jsem vykšeftoval za jinou. Ale třeba dvanáctistrunnou kytaru, na které vznikaly moje ostravské písničky, tu mám pořád a hraju na ni i na koncertech. Mezi kytarami je totiž rozdíl ve zvuku, který já důvěrně znám. Rušilo by mě, kdybych měl hrát písničku na jinou kytaru, než na jaké vznikala, protože když ji píšu, snažím se, aby to dobře znělo právě na té kytaře. Tak vozím na vystoupení čtyři kytary. Už to ale nesmím rozšiřovat, víc se jich do auta nevejde," přiznává písničkář.
 Pavel Dobeš (vlevo) a Radek Pastrňák. |
 Pavel Dobeš. |
 Pavel Dobeš při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES. |
 Pavel Dobeš při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES. |
 Pavel Dobeš při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES. |
 Pavel Dobeš při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES. |
 Pavel Dobeš při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES. |
