Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pavel Brázda slaví devadesátku rozsáhlou výstavou klasiky i současných děl

  14:59aktualizováno  14:59
V kutnohorské galerii GASK je až do 12. června k vidění retrospektivní výstava mimořádně osobitého malíře Pavla Brázdy, nazvaná Mezi začátky a konci II. Je uspořádána k jeho devadesátinám, které oslaví 21. srpna.

Pavel Brázda: Obluda čeká, obluda má čas | foto: GASK

Pavel Brázda je přes svůj věk paradoxně možná největším „objevem“ českého výtvarného umění po sametové revoluci. Malíř, který z politických důvodů nedostudoval Akademii výtvarných umění a celý život se živil manuálními profesemi, poprvé, společně se svou ženou, malířkou Věrou Novákovou, vystavoval v roce 1992 v galerii Ženské domovy. A výstava, ke které vyšel tehdy v Revolver Revue katalog, byla v té době vysloveně kultovním podnikem.

Fotogalerie

Brázdova výstava v GASKu, jejímž kurátorem je Richard Drury, je sice označována za „stručné ohlédnutí“, nicméně její rozsah rozhodně není zanedbatelný, pokrývá všechna období i styly umělcovy tvorby. Tedy od těch nejslavnějších a nejstarších obrazů až po aktuální tvorbu. I do svých devadesáti Pavel Brázda totiž stále maluje.

Hned první dílo, na které návštěvníkovo oko pohlédne, je známý „autoportrét“ Obluda čeká, obluda má čas (1949-50). Dále se výstavní „děj“ odvíjí chronologicky od prací z padesátých let. Groteskní Nezapomněl jste se oholit, Věra se zamalovanými křídly, ve které jako by Brázda skládal hold renesančním portrétistům, nebo černobílá i barevná verze rozsáhlých 5 minut před koncem světa, obrazů se shluky událostí a postav, na něž se lze dívat donekonečna a stále objevovat něco nového.

Pavel Brázda: Proces

Pavel Brázda: Proces

To je ostatně případ i pozdějších pláten, například Badman na rodné louce (1969-2005), Město za hradbami (70. léta) anebo díla s hravým názvem i obsahem Něžní nezní. Zní, zní! Zní z ní (2005). A vlastně i Proces, kterým dal Brázda v 70. letech najevo v temné kafkovsky-totalitní vizi svůj politický názor.

Pro Brázdu v různých obdobích jsou příznačné paradoxy. Na jedné straně „sluníčkově“ ironický Dobromil a Dobromila (Postel je tvůj kostel), na straně druhé melancholie (Chodící krabice, Nad mrtvým nepřítelem), až domácká utěšenost (dva Betlémy v tradičním stylu), fascinace pohybem a barevnou hýřivostí motocyklových závodů, které zvěčnil v sérii Závodníci, již zahájil v 50. letech a vrátil se k ní po roce 2000.

Vedle obrazů se Brázda věnoval i kombinaci technik (Šlechetnost v zajetí démona), reliéfními portréty (Matěj Poctivý, Matějův bratr nazývaný Golem) i v podstatě abstraktními reliéfy, pro které v první polovině 60. let používal hmotu akronex. Zcela svérázné pak jsou jeho vyšívané obrazy, které tvořil ve druhé půli 50. let ve spolupráci se svou matkou.

Pohled do instalace výstavy Pavla Brázdy v kutnohorské galerii GASK

Pohled do instalace výstavy Pavla Brázdy v kutnohorské galerii GASK

Hlavním tvůrčím tématem Pavla Brázdy v 90. letech byla série Pestré hlavy, jejíž název je všeříkající. A na ni pak v současnosti navazuje jeho aktuální tvorba, jež spadá do posledních deseti let. Vychází z velké části z tematiky Pestrých hlav, její technika je ale jiná, jedná se o digitální tisky. Umělec v pokročilém věku ovládl počítačovou techniku, což je samo o sobě obdivuhodné.

Této tvorbě je věnován poslední sál výstavy a její chodba, jsou zde desítky děl, což vypovídá o Brázdově neutuchající aktivitě. Právě díky této části výstavy stojí Kutná Hora za návštěvu i těm, kteří mají pocit, že si Brázdu „splnili“ návštěvou jeho poslední velké retrospektivy k osmdesátinám ve Veletržním paláci před deseti lety, k níž vyšla i jeho výtečná monografie. O ní čtěte zde.

Autor:


Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz
Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz

pomůžete tak jiným maminkám, které mají porod před sebou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.