"Peníze, které za její natočení získám, půjdou do mé nadace, která podporuje děti v Brazílii," vysvětlil hned v úvodu desetiminutového rozhovoru uprostřed strahovské knihovny, kde se natáčelo.
Podílel jste se nějak na scénáři k reklamě?
Navrhl jsem několik možností, jak reklamu natočit, ale na přípravě jejího scénáře jsem se nepodílel. Jediné, na čem jsem trval, bylo, že se bude točit v Praze. K vašemu hlavnímu městu mám totiž silný vztah. Takže jsem spojil práci pro dobrou věc a možnost podívat se do města, které mám rád.
V jakém momentě jste si uvědomil, že jste jedním z nejslavnějších spisovatelů planety?
Sláva spisovatele se velmi liší třeba od té, kterou zakouší filmové celebrity. Herec má každodenní zpětnou vazbu, vidí sám sebe na plátně či na obrazovce a denně je v prostředí, které jeho slávu potvrzuje. U spisovatele se proslulost měří počtem prodaných knih, ale i když jich prodá hodně jako já, není ve stejné pozici jako slavné hudební nebo filmové hvězdy.
A ten klíčový okamžik?
Takový silný konkrétní moment, ve kterém bych si svoji slávu naráz uvědomil, asi nenastal. Na začátku devadesátých let mi však došlo, že na mých autogramiádách je čím dál tím víc lidí a že mě zastavují i fanoušci na ulici. Čím větší byl ten dav, tím silněji jsem si uvědomoval, že jsem si splnil sen a stal jsem se slavným spisovatelem.
Vaše knihy jsou jedním velkým příběhem o lásce, uskutečnění snů a o smrti. Jak najít lásku, jak si splnit sny a jak se přestat bát smrti?
Bez lásky neexistuje život a najít lásku není možné bez riskování. Vždycky musíte dát něco v sázku. Aby si člověk mohl splnit své sny, musí mít odvahu. Já jsem toho příkladem. Nikdo v rodině neschvaloval mé psaní, nikdo mi nerozuměl a nikdo z mých blízkých mě v mém snu nepodporoval. Přesto jsem našel odvahu, abych toho dosáhl. Mnoho lidí dělá věci, které se od nich očekávají, ty je však neuspokojují a na svůj sen zapomínají, proto nejsou šťastní. A smrt? S tou je prostě potřeba počítat a smířit se s ní.
Pro mnoho lidí jste guru. Ke komu pociťujete zodpovědnost?
Já, stejně jako každý můj čtenář a každý jiný člověk, jsem za své činy zodpovědný sám sobě. To, že jsem slavný spisovatel, mi nedává větší možnost měnit věci kolem sebe, než jakou mají ostatní lidé. Ani odpovědnost nemám větší a nemůžu ji na sebe brát. Sláva samozřejmě pomáhá věci ovlivňovat, ale takovou moc v sobě může najít kdokoli.
