Pán prstenů - Glum

Pán prstenů - Glum | foto: Warner Bros

Pán prsteňov je spíš pro dospělé než pro děti

  • 26
Slovenská rozhlasová dramatizace Pána prstenů je podle prvních epizod zdařilá. Ovšem způsob, jak ji dětem servíruje Český rozhlas, trochu pokulhává.

Pána prsteňov, jak zní slovenský název slavné trilogie, připravil pro rozhlas Viliam Klimáček, který potvrdil pověst jednoho z nejlepších současných slovenských dramatiků.

Knihy J.R.R. Tolkiena zpracoval citlivě, s důrazem na důležité informace posunující děj. Nechybí ani humor, který hutný děj opusu odlehčí.

Chytrá je role Bilba, který plní roli průvodce. U zvukové dramatizace díla jako Pán prstenů je vypravěčská berlička nutná, a Marián Labuda se navíc postavy zhostil s očividnou chutí.

Herecké obsazení je další devízou slovenské dramatizace. Martin Huba dal svým hlubokým hlasem Gandalfovi jak sílu hodnou mocného mága, tak dobrotu a nadhled oddaného přítele hlavních hrdinů. I Dušan Cinkota jako Frodo působí přesvědčivě, stejně jako jeho kumpáni namluvení triem Stano Dančiak, Robert Roth a Miro Noga.

V dalších rolích se režisér Jaro Rihák spolehl na zkušené herecké bardy, a těžko něco vyčítat třeba Milanu Lasicovi, Andreji Hrycovi či Ladislavu Chudíkovi. Rihák šikovně pracuje s hudebním a zvukovým materálem a výsledkem je svižné a řemeslně vynikající vyprávění.
 
Slovenskou osmnáctidílnou úpravu Pána prstenů uvádí Český rozhlas 2 Praha od 19. března v rámci každovečerního bloku pro děti a mládež Domino. Pro pozorného dospělého posluchače je to zážitek. Adaptace nechává dost prostoru pro imaginaci a disponuje i řadou slovních hříček, které jsou naopak pro dětské vnímání těžko pochopitelné.

Děti může pobavit prvotní špičkování Froda a jeho kumpánů, a časem se mohou i bát, když příběh začne nabírat temnější obrysy. Ovšem podle reakcí na první odvysílané epizody se ukazuje, že původní záměr přitáhnout k přijímačům hlavně nezletilé publikum může zůstat nenaplněn.

Redaktor iDNES.cz posadil k rádiu své syny ve věku osmi a třinácti let. Staršího adaptace bavila a těšil se na další pokračování, ovšem zároveň podotkl, že kdyby neznal filmy Petera Jacksona, asi by ho poslech rádia nebavil. Mladší syn vzdal poslech po deseti minutách, protože nerozuměl slovenštině, a to i navzdory vtipnému "slovníčku" před každým dílem, který namluvil Meky Žbirka.

Za další nevýhodu lze označit délku vyprávění; každá část se blíží ke čtyřiceti minutám, což je i pro dospělého docela dlouhá doba na soustředění.

Opravdu nešťastně se pak jeví uspořádání celého programového bloku, během kterého je Pán prstenů uváděn. Anonce, že každý den v 19 hodin bude uveden nový díl, je totiž zavádějící. V úvodu na posluchače čeká blok hudby, vyprávění a rozhovorů, které dráždí délkou dvaceti minut.

Těžko říci, jestli se jedná o snahu posluchače napínat a zabránit mu po půl osmé vypnout přijímač a pustit si televizní zpravodajství. Každopádně mladší posluchači během úvodní dvacetiminutovky snadno ztratí pozornost a dospělý se naštve, že příběh, kvůli kterému tráví chvíli u rádia, je uměle oddalován.

Informace jako údaje z Tolkienova života a díla či rozhovor s Rihákem sice působí zajímavě a jsou přínosné nejen pro spisovatelovy vyznavače, ale působí "bonusově". Proto by bylo lepší zařadit je až za jednotlivé díly - ať poslouchá jen ten, kdo o ně opravdu stojí.