Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pan Bloom podniká cestu Dublinem

  0:01aktualizováno  0:01
Literatura má před sebou jedno kulaté výročí: 16. června roku 1904 vykonal inzertní akvizitér Leopold Bloom pouť Dublinem - v tento den se odehrává osmnáct hodin Joyceova veleslavného románu Odysseus. V Dublinu, ale i na jiných místech světa se 16. červen pravidelně slaví jako Bloomsday.

Je to prapodivný svátek. Joyceovští nadšenci v Dublinu obcházejí místa, na která vkročily hlavní postavy románu. Stejně jako ony hojně popíjejí a debužírují - většinou si dopřávají rozličných vnitřností.

Proč postavy z Joyceova Odyssea, jenž se považuje za složitou a vysoce intelektuálskou četbu, vzbuzují každoročně zájem tolika nadšenců? Vždyť stačí pohlédnout na internetovou adresu www.jamesjoyce.ie - z ní lze kromě jiného prokliknout na stránku www.bloomsday100.rg, která obsahuje informace o chystaných akcích spjatých s tímto jubileem.

Co všechno je možné
James Joyce pro stavbu románu použil "lešení" Homérova eposu a jeho tři hlavní hrdinové - Bloom, Molly a Štěpán - odpovídají trojici homérovských protagonistů: Odysseovi, Penelopě a Telemachovi. Jenže číst Joyce pouze jako parafrázi Homéra nestačí. Bloom může být bludným židem, děvkařem, paroháčem, Hamletovým (Štěpánovým) otcem, Bohem-otcem, "kdožkolvěkem", jemuž nic lidského není cizí.

Nadto kouzlo a přitažlivost Joyceova "eposu všednosti" spočívá i v tom, že je spojen s naprosto konkrétními úkony a místy, a to tak detailně (řečeno Joyceovými slovy), že bychom Dublin mohli od základů postavit znovu, kdyby náhodou zmizel z povrchu Země. To ostatně bloomsdayští nadšenci částečně činí, když si připomínají hospody, budovy či celé ulice z roku 1904, které už v současném moderním Dublinu neexistují.

Pokusme se alespoň zběžně následovat cesty Leopolda Blooma a Štěpána Dedala, které se částečně vzájemně protínají a zase rozdělují.

Výchozí místa
Román začíná osmou hodinou ranní na dublinském předměstí Sandycove ve věži Martello Tower (dnes zde sídlí Muzeum Jamese Joyce), kde se setkáváme se třemi kumpány - s mladým "bardem" Štěpánem, Turem Mulliganem a Angličanem Hainesem. Jejich hovor, v němž mimo jiné přetřásají plány na odpolední pitku, ukončí Mulliganova koupel v "soplivé" vodě Dublinského zálivu.

Pak Štěpán jde do školy v Dalkey, asi míli od Sandycove. Joyce ve škole na Dalkeyské třídě v roce 1904 učil děti bohatých protestantů, stejně jako to činí jeho románové alter ego Štěpán. Ten po vyučování získá od ředitele pana Deasyho plat zvíci několika liber, pár dobrých rad a článek o slintavce a kulhavce, který má nechat otisknout v novinách. První část románu končí na Sandymountské pláži, kde v kapitole Proteus sledujeme Štěpánův vnitřní monolog o "nevyhnutelné modalitě viditelného..."

Na cestě
Vlastní odysea - a rovněž joyceovská pouť o svátku Bloomsday - však začíná na Eccles street číslo 7, v bytě Leopolda a Molly Bloomových. Dnes tuto adresu najdeme v zadní části Centra Jamese Joyce, jež bývá středobodem joyceovských oslav. Právě v bytě na Eccless street připravuje Bloom své ženě Molly snídani, těší se na pozření močí čpících ledvinek a nakonec vykonává nejzákladnější lidskou potřebu.

Poté se Bloom vydává do centra směrem na Westland Row. Vyzvedne si na poště milostné poste restante a v klidu opuštěné ulice, chráněn nádražní zdí, si je přečte. Posléze zavítá do kostela Všech svatých, kde probíhá katolická mše, aby si poslechl hudbu. Na konci Westland Row u drogisty Sweeneyho koupí pro Molly citronové mýdlo, které tento obchod nabízí jako suvenýr dodnes.

V kapitole Hades se Bloom připojí na Newsbridgeské třídě v Sandymountu k pohřebnímu průvodu, směřujícímu přes město na Glasnevinský hřbitov, jenž je místem odpočinku mnoha slavných postav irských dějin. Po pohřbu odcházíme s Bloomem od hlavní pošty na O'Connellově třídě do redakce novin na Prince's street. V přilehlém Telegrafu přesvědčuje Štěpán redaktora, aby otiskl zmiňovaný článek ředitele Deasyho.

Bloom následně prochází kolem O'Connellova pomníku (otec irské katolické emancipace) a cukrářství - i dnes zde nacházíme jeho vývěsku. Přes most pokračuje kolem slavné Trinity College až do Duke street, kde se nachází další posvátné místo joyceovců - hospoda Davyho Byrna. Poučení chodci si tam, stejně jako Bloom, pokud možno v jednu odpoledne dávají sklenku burgundského a sendvič s gorgonzolou.

Tady si Bloom - stejně jako v jiných místech románu - vyslechne narážky na to, že je mu manželka Molly nevěrná s jejím impresáriem Bivojem Boylanem. Toho ostatně málem potká při cestě do Národní knihovny, kde Štěpán přátelům právě prezentuje své úvahy o otcích, Shakespearovi a Hamletovi.

Dvě vyvrcholení
S Bloomem se později setkáváme u Merchants' Arch, což je krytá pasáž vedoucí z Temple Bar, dnes módní čtvrti filmových a rokenrolových hvězd, k nábřeží řeky Liffey. Na počátku století se tam nacházelo množství antikvariátů a v jednom z nich Bloom kupuje pro Molly pornografický román Pamlsky hříchu.

Poté opět přejde přes řeku, na Ormond Quay kupuje v papírnictví dopisní papír a v 16.00 hodin doráží do Ormondova hotelu (další poutní místo svátku Bloomsday), kde si uprostřed tlachání - objevují se zde známé i nové postavy - dá játra a mošt.

Trápí ho jednak představa, že záletník Bivoj Boylan právě směřuje k jeho ženě, jednak nepříjemné pocity v trávicím traktu, které se rozhodne léčit ležákem v hospodě Barneyho Kiernana v dnes již neexistující Little Britain street. Zde ho napadne vlastenecky naladěný "občan" útočící na jeho židovský původ. "Váš Bůh byl žid jako já," řve na občana Bloom.

Po křiku se přesouvá na nám již známou Sandymountskou pláž. Na pozadí benediktýnské bohoslužby probíhající v blízkém kostele Bloom šmíruje chromou Gerty MacDowellovou. Kapitola (i Bloom) vrcholí poté, co Gerty odhalí spodní prádlo.

Kam se vypravit nelze
Se Štěpánem se Bloom konečně setkává v nemocnici National Maternity Hospital. Chce tu navštívit právě rodící paní Purefoyovou; Štěpán se už ve značně podroušeném stavu veselí v kroužku mediků.

Kolem půlnoci následuje halucinující Bloom opilého Štěpána do vykřičené čtvrti poblíž Conollyho nádraží (byla již dávno srovnána se zemí). Z bordelu Belly Cohenové oba odcházejí do nočních ulic. Štěpána inzultují dva vojáci. U drožkářské boudy poblíž budovy dublinské Celnice Bloom Štěpána přesvědčí, aby s ním odešel domů. Pouť se tak vrací opět na Eccless street 7.

Po debatě se Štěpánem a po jeho odchodu Bloom uléhá ke své nevěrné ženě Molly, která takříkajíc celý den nevytáhla paty z postele. Román končí jejím skvostným vnitřním monologem - noční "poutí" ženské mysli, na niž ani ten nejzdatnější bloomsdayský turista vyrazit nemůže.

Na závěr několik vysvětlivek: vytvořit mapu Dublinu s označením míst spjatých s románem není snadné: Bloom nechodil "kontinuálně", trasa se tudíž obtížně vyznačuje. Nicméně podrobnou lokalizaci míst je možné dohledat na adrese: robotwisdom.com/jaj/ulysses.

Názvy ulic a míst někdy - na rozdíl od překladatelské verze Aloyse Skoumala - nechávám nepřeložené, aby se zájemce mohl lépe orientovat v mapách. Jen místo dublinské budovy Custom House jsem použil označení Celnice. Názvy ulic ponechávám podle bývalého irského způsobu s malým s - street; je tomu tak i ve Skoumalově překladu. Dnes však na britských ostrovech píší v názvech slovo Street s velkým S.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Svět módy podle ilustrátorky Megan Hessové
Po Sexu ve městě ilustruje kreslířka životní příběh Coco Chanel

Módní návrhářka Coco Chanel přesvědčila svět, že dámské kalhoty, bižuterie i značkové parfémy mají smysl. Její život nyní představuje kniha Coco Chanel –...  celý článek

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.