Istanbul je zatím posledním počinem Orhana Pamuka (nar. 1952) a českému čtenáři otevírá dveře do jeho další tvorby, která by měla postupně vycházet i letos. Slučuje v sobě totiž místopis města, které je pro autora více než klíčové, s jeho vlastními memoáry.
Velmi osobně až intimně psaný text (doprovázený spoustou bohužel nepříliš kvalitně reprodukovaných fotografií a kreseb) je vyznáním Istanbulu ve dvou rovinách.
Jedna je objektivní, kde Pamuk hovoří o Istanbulu jako křižovatce kultur, jako o městě se zajímavou historií, která se odráží nejen do jeho architektury, ale i všedního života, o městě, které je nejen jeho inspirací, ale promítlo se i do díla některých západních spisovatelů.
Druhá rovina je osobní. V ní turecká metropole "vystupuje" jako jeviště Pamukova "času her a malin nezralých". Z tohoto hlediska by vlastně samotný Istanbul mohlo zastoupit jakékoli místo, k němuž by měl autor citový vztah, a hovořil by zhruba stejnými slovy.
Pamukův literární styl není nikterak opulentní, autor vypráví jakoby "mimoběžně", nicméně velmi čtivě, s velkým citem pro atmosféru i detail. Díky tomu dokáže ke "svému" Istanbulu přitáhnout bezesporu i pozornost čtenáře, pro něhož dosud toto město bylo jen bodem na mapě.
Orhan Pamuk - Istanbul. Vzpomínky na město
BB/art, 392 stran
