Barack Obama je prezident, který si nechal v bezpečnostních otázkách nejvíc radit, naopak George W. Bush byl tvrďák s jasným názorem, kterého nemělo smysl přesvědčovat. I tohle píše ve svých pamětech bývalý americký ministr obrany Robert Gates. Své memoáry nazval Duty, tedy česky Služba. Ale i povinnost či oddanost.
Ve službě státu Gates zažil celkem osm prezidentů. Počítáno s jeho působením ve zpravodajských službách, kam nastoupil v roce 1966, jich bylo dokonce deset, dva poslední měl přitom jako své přímé partnery v rozhodování o vojenských otázkách. Díky své odbornosti a pragmatičnosti získal totiž důvěru republikánů i demokratů, ministrem obrany byl od roku 2006 do roku 2011.
Kus světové historie
Jeho memoáry jsou podle amerických kritiků jednou z nejlepších vzpomínkových knih, které kdy kdo o své účasti v nejvyšší politice napsal. Gates si totiž nedělá hlavu s přehnanou slušností, je drsný, drzý, přímočarý, kritický a nebojí se naplno říkat to, co si myslí. "Nejsou to jen paměti, ale kus světové historie," napsal Wall Street Journal.
Našli se však samozřejmě i odpůrci, kteří kritizují Gatese jako manipulátora, který se snaží popsat zásahy v Iráku či Afghánistánu po svém, z pozice mocenské Ameriky, a ospravedlnit tak zpětně některé kroky obou prezidentských administrativ. V textu však Gates kontruje: svoji roli ministra obrany bral smrtelně vážně a nechápal ji jen formálně. "Plakal jsem skoro každou noc, když jsem podepisoval soustrastné dopisy rodinám zemřelých vojáků," píše sugestivně. A současně vyslovuje přání, aby ho jeho rodina jednou nechala pohřbít na hřbitově v Arlingtonu v sekci, kde odpočívají padlí američtí vojáci ze zahraničních misí.
Gates byl původně nadšeným skautem, vystudoval dějiny Ruska a Sovětského svazu, z historie má dokonce doktorát. Původně nastoupil do Národního bezpečnostního sněmu, na konci osmdesátých let už byl zástupcem ředitele CIA. Během působení na ministerstvu získal přezdívku pan Yoda podle vážené postavy mistra Yody z Hvězdných válek.
Očistné psaní
V úvodu knihy přiznává, že si roli ministra obrany zrovna neužíval, přirovnává ji k vojákovi, který nese v plné polní ve svém batohu příliš mnoho těžkých věcí a všechny musí mít stále na paměti. "Zahraniční války, souboje s Kongresem, války v mém vlastním oddělení, jednu finanční krizi za druhou. A nad to všechno jsem denně posílal muže a ženy vstříc smrti," píše Gates. I proto je tu velká skupina čtenářů, kteří věří, že Gates nenapsal svoje paměti z politických důvodů nebo proto, aby dodatečně vysvětloval svoje kroky svým kritikům, ale z jakýchsi terapeutických či očistných pohnutek.
Gatesovy memoáry se krátce po vydání staly ve své kategorii bestsellerem. Závěr knihy dojímá snad každého včetně kritiků. Gates totiž přiznává: "V poslední dekádě sahají američtí prezidenti, kteří čelí velkým problémům v zahraničí, příliš rychle ke zbraním a používají vojenskou sílu. Jenomže je mnohem jednodušší válku rozpoutat než ji ukončit."
