Zdeněk K. Slabý: Potkávání setkávání
Obsáhlý, více než pětisetstránkový svazek Potkávání setkávání vydalo nakladatelství Volvox Globator. V něm v minulých letech vyšla Slabého zásadní díla z obou oblastí, jimž se věnuje. Jednak sebrané díly komiksu o kocouru Vavřincovi, který je často srovnáván s populárním Čtyřlístkem, je však o dva roky starší. A jednak dvoudílná encyklopedie Svět jiné hudby, skutečný opus magnum, věnující se alternativní hudbě většinou na pomezí jazzu, rocku a klasiky.
Netypické paměti
V různých nakladatelstvích ovšem Zdeňku K. Slabému vyšla, zejména v posledním roce, kdy v plné fyzické i psychické svěžesti slavil krásné půlkulatiny, řada dalších knížek, vesměs reedic jeho známých prací pro děti. Například Tři banány, O mužíčkovi, který zastavil pražský orloj, Bukukururuna aneb Profesorka čárů a kouzel nebo A papoušek hledá svůj zelený klobouk.
Kniha neobvykle pojatých pamětí s podtitulem Listování v osudech je tak vlastně jakousi tečkou za narozeninovými oslavami. A zároveň zahájením práce nové. Jak totiž nakladatel na záložce i autor v předmluvě naznačují, v plánu je pokračování tohoto vzpomínání, a to nejen v jediném dalším svazku. Bude do značné míry záležet nejen na zájmu čtenářů, ale i silách autora.
Bylo řečeno, že Potkávání setkávání jsou paměti neobvykle pojaté, netypické. Dělí se na kapitoly nazvané podle abecedně seřazených jmen osobností české i zahraniční kultury, o nichž je řeč. Slabý tedy mluví o sobě jako objektu minimálně – samozřejmě s výjimkou kapitoly nadepsané jeho jménem, jež vlastně splňuje zadání rozšířeného profilu autora.
Každá z kapitol je vlastně koláž. Najdou se v ní aktuální vzpomínky autora proložené ukázkami korespondence, dobového tisku a dalších dokumentů. Vzpomínky Zdeňka K. Slabého tím dostávají rozměr navíc. Jen je třeba dodat, že právě ona dokumentární část měla být graficky výrazněji oddělena od autorské, to je jediná zásadnější výhrada vůči knize, jež ovšem padá spíš na vrub nakladatelství.
Halas, Seifert, Trnka
A s kým se tedy Zdeněk K. Slabý za svého života „potkal a setkal“? Rozhodně nejzajímavější jsou jeho vzpomínky na klasiky české literatury, vlastně dnes už „čítankové autory“. Autor měl totiž tu velkou výhodu, že do literárního dění vstoupil už jako velmi mladý a že nalezl společnou řeč s autory o generaci mladšími.
Velká část knihy tak může být věnována Konstantinu Bieblovi, který byl Slabého skutečným přítelem, dále Františku Halasovi, Vítězslavu Nezvalovi, Jaroslavu Seifertovi, Karlu Konrádovi nebo Vladimíru Holanovi. Vypráví však také o výtvarnících Františku Tichém, Jiřím Trnkovi a Radku Pilařovi nebo o herečce Růženě Naskové. Jen na setkávání s hudebníky si patrně budeme muset počkat do dalších dílů.
