Zároveň jde i o název autorčiny retrospektivy, která se od zítřka do 20. dubna bude konat v olomouckém Muzeu umění.
Pozapomenutá a znovu objevená Padrtová v šedesátých letech 20. století velkou část svého díla rozdala nebo zničila. Proto je její tvorba doceňována teprve v posledních letech. Výstava, která se představila loni v Západočeské galerii v Plzni, se v Olomouci rozšířila. Celkem nabídne více než dvacet obrazů a sto dvacet kreseb z let 1951-2013, tedy z dosavadní celoživotní tvorby Ludmily Padrtové.
Počátky soustavné výtvarné práce Ludmily Padrtové se podle autora expozice Ladislava Daňka datují právě do roku 1951. Do dějin českého výtvarného umění se však nesmazatelně zapsala především tvorbou z druhé poloviny padesátých let. "Vedle Vladimíra Boudníka vytvořila Padrtová během pěti let, a to téměř v utajení, natolik pozoruhodné dílo, že ji dnes odborníci považují za ústřední postavu počátků české poválečné lyrické abstrakce a informelu," tvrdí Daněk.
Nový začátek
Vrcholnou část díla Ludmily Padrtové uzavírá v roce 1960 cyklus asi deseti obrazů nazvaných Pomsta informelu, čímž však měla na mysli "pomstu" vlastním obrazům.
"V následujícím roce se rozhodla tvorbu ukončit a poté značnou část své práce rozdala, nebo dokonce zničila, neboť informelní malba, které se tehdy věnovala již řada autorů, jí začala připadat módní. Víceméně torzo jejího raného díla, z něhož se dochovalo asi 40 obrazů a 250 kreseb, objevil u autorky až v roce 1996 brněnský teoretik umění Jiří Valoch," říká Daněk.
Padrtová se nakonec k tvorbě přece jen vrátila, ale až po padesáti letech, v roce 2011, kdy začala opět kreslit.
