Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Outsider natočil nejdražší film všech dob

  18:31
Už 10. ledna přijde do českých kin spektákl, jaký se nevidí. Film Pán prstenů Společenstvo prstenu je plný kouzel, magie a nevídaných trikových efektů. Vysloužil si nadšené ovace kritiků a za prvních deset dní ve světových kinech vydělal víc než deset miliard korun. Tak vypadá šťastný konec velké bitvy, kterou svedl malý a neznámý režisér Peter Jackson s obřími hollywoodskými studii.
Tolkienova sága oboji dobra se zlem, odehrávající se v mytické Středozemi, se stala jednou z nejvlivnějších knih 20. století. Prodalo se jí víc než 100 milionů výtisků, seriózní studie jí přirovnávají k Bibli či Mahábharátě a počet lidí, pro něž představuje tu nejlepší možnou zábavu obléci se do kostýmu hobita, přilepit si chlupy na chodidla a vyrazit s mečíkem do lesa, se odhaduje celosvětově na deset milionů. Na první pohled bylo pouze otázkou času, kdy se Tolkienových knih zmocní Hollywood a promění je v miliony prodaných vstupenek. Jenže Pán prstenů neměl být nikdy zfilmován. Tolkien filmaře a Hollywood nenáviděl, všichni mu připadali jako vydřiduši a nebo blázni a nejvíc ze všeho prý nesnášel animované disneyovky. V jednom z dopisů synovi Christopherovi napsal, že při úvahách o prodeji filmových práv se bude muset rozhodnout, zda zvolí cestu umění nebo hotovosti", a že žádná z existujících možností nenabízí ani jedno, pročež se rozhoduje filmová práva neprodat.

Ale náhlá popularita jeho knih ho katapultovala do nejvyšší daňové kategorie, což v Británii znamenalo odevzdat 95 procent svých příjmů do státní pokladny. V té době ho oslovil slavný nezávislý filmař Saul Zaentz, pozdější producent amerických filmů Miloše Formana, Anglického pacienta a desítek dalších, a nabídl mu za práva na Pána prstenů 10 000 liber (neoficiálně to prý bylo desetkrát tolik, ale o tom by se před daňovým úřadem mělo mlčet). Proti vůli svého syna a spolupracovníka Christophera profesor v nesnázích prodává svou duši hollywoodskému ďáblu.

Shodou okolností jen o pár týdnů později dostává osmiletý Peter Jackson v novozélandském Pukerua Bay pod stromeček ten nejkrásnější dárek. Filmovou kameru.

Outsider ve frontě slavných

Ze všech režisérů světa byl Peter Jackson zřejmě tím posledním, kdo by mohl pomýšlet na zpracování Tolkienovy hrdinské epopeje. Do fronty režisérů, zajímajících se o tuto látku, se zařadili ti největší z největších. Vedle Stevena Spielberga stojí pozdější režisér Gladiátora Ridley Scott, John Boorman po neúspěšném pokusu o Pána prstenů natočil alespoň Excalibur.

S myšlenkou zfilmovat Pána prstenů si pohrával i tvůrce Hvězdných válek George Lucas či mnohooscarový Francis Ford Coppola. Všichni slavní tvůrci, kteří mají za sebou desítky filmů, které vydělaly stovky milionů dolarů.

Režisér Ralph Bakshi to zkusil natočil pro Saula Zaentze první díl animované verze knihy, ale jeho podivný hybrid mezi experimentálním filmem a disneyovkou v kinech propadl tak zoufale, že se Zaentz rozhoduje druhý díl vůbec nenatočit. Pán prstenů získává v Hollywoodu punc nezfilmovatelného díla" a cestu k němu navíc blokují nehoráznými finanční požadavky Saula Zaentze. Čekal jsem, až přijde nějaké velké studio s velkým režisérem a realisticky vysokým rozpočtem," říká Zaentz.

Místo toho přišel outsider Peter Jackson, mistr malých a hodně divných filmů. Debutoval amatérským kouskem Bad Taste, jenž vypráví o útoku mimozemšťanů na partičku Jacksonových kamarádů. Příběh toho druhého, Meet the Feebles, je tak plný krve, drog, divokého sexu a venerických nemocí, že by se za něj nemusel stydět ani Quentin Tarantino, jenže jeho hrdinové nejsou lidé, ale roztomilá plyšová zvířátka, která jako by vypadla ze Studia Kamarád. Film končí obrovským masakrem, v němž obézní hrošice postřílí většinu hrdinů těžkým kulometem. Jacksonovým jediným normálním" filmem byla Nebeská stvoření, vyprávějící skutečný příběh dvou lesbických dívek, které zavraždí matku jedné z nich.

Jistě chápete, že kdyby se Tolkien dozvěděl, že právě tento člověk bude točit jeho celoživotní dílo, zřejmě by by ho trefil šlak.

Ale Pán prstenů přece vypráví o tom, že největší hrdinové někdy bývají ti malí, od nichž se to nejméně čeká. Tím jediným, kdo je schopen zachránit Středozemi a zvládnout nesplnitelný úkol, je malý, sympatický baculatý hobit Frodo Pytlík žijící v poklidném Hobitíně zcela stranou všeho dění. A hrdinou našeho příběhu je zase sympatický a baculatý Peter Jackson, který dorostl do výšky 171 centimetrů a je nejoblíbenějším filmařem Nového Zélandu, Hobitína filmového světa.

Bitva o pána prstenů

Když se Jackson začal pokoušet o Pána prstenů, měl v Hollywoodu přibližně stejnou váhu jako například Jan Svěrák (a možná menší, Jackson nemá Oscara). Přesto se mu podařilo přesvědčit slavnou produkční firmu Miramax, aby nabídla Saulu Zaentzovi obchod. Miramax pomůže Zaentzovi dokončit jeho Anglického pacienta, který se ocitl ve velkých finančních problémech, výměnou za uvolnění práv na Pána prstenů. Okouzlil starého židovského obchodníka Zaentze svým šarmem a ten podepsal smlouvu. V roce 1996 se zveřejňuje, že Peter Jackson pracovuje na tajném projektu pro společnost Miramax". Zasvěceným je vše jasné a začíná válka.

Skupina vedená režisérem a producentem Lawrencem Kasdanem a podporovaná Spielbergem a Lucasem zaútočila na Miramax a na Saula Zaentze s neuvěřitelnou silou. Měli za sebou všechno - hollywoodskou lobby, spoustu peněz i ILM, nejlepší firmu na digitální trikové efekty. Miramax měl v ruce jen neznámého venkovana, který tvrdošíjně odmítal upravit Tolkienův příběh do komerčnější podoby, zkrátit ho, přidat sex, obsadit slavné herce (třeba Mela Gibsona, který moc chtěl hrát Aragorna). Když útočníci zapojili do hry i Christophera Tolkiena, který se upamatoval, že by si jeho otec nikdy nepřál, aby Pána prstenů produkoval kdokoli spojený s firmou Disney (Miramax Disneymu patří), rozhodl se Miramax bitvu vzdát. Dal Jacksonovi nesmyslné ultimátum - musí všech 1000 stran Tolkienovy ságy vtěsnat do jediného filmu, jehož stopáž nepřesáhne dvě hodiny a pokud se rozhodne neuposlechnout, má tři týdny na to, aby projekt prodal jinému studiu. Útočníci se stáhli a poklidně vyčkávali. Najít blázna, který investuje 270 milionů dolarů do snů balíka z venkova, rozhodně není práce na tři týdny.

David porazil Goliáše

A pak se stal další zázrak - malé studio New Line Cinema se s Jacksonem rozhodlo vést válku proti velkým. Dalo dohromady všechny své finanční prostředky a vrhlo je do obrovského projektu. Pokud by se film nepovedl a nebo natáčení přerušilo, mělo by to pro nás fatální následky. Náš osud byl v Petrových rukou," přiznal až dnes šéf New Lineu Bob Shaye. Tehdy New Line všichni odepsali a potichu se začalo připravovat sloučení společnosti s Warner Brothers.

Jenže následoval výkon, které nemá v dějinách filmu obdoby. Jackson dokázal zrealizovat všechny tři filmy najednou během maratonského patnáctiměsíčního natáčení. Řídil pět štábů na pěti místech najednou pomocí telekonference, vysušil bažinu a na jejím místě vybudoval hobití nory, postavil město na hoře, na níž je přístup jedině helikoptérou. Zburcoval celý Nový Zéland, který mu poskytl i svou armádu, jejíž vojáci chodili v převlecích za skřety a ve volných chvílích lepili na opadané stromy statisíce žlutých plastikových listů, aby hvozd Tolkienových entů vypadal lépe. A uprostřed toho šílenství šmajdal usměvavý chlapík v kraťasech a chlupatýma nohama, který to všechno způsobil.

Jeho boje si všiml celý filmový svět. A začal mu fandit. Na internetu se odpočítávaly dny do premiéry. Stovky lidí si koupily letenky a letěly na Nový Zéland nabídnout pomoc.

Dělo se tu něco nenormálního: největší film, který v Hollywoodu vznikl, nakonec není obvyklým produktem chladných kalkulací a marketingových studií. Ale dílem lásky a nadšení.

V Londýně vycházeli lidé z kina a plakali. Slavný filmový novinář Harry Knowles prohlásil, že už nikdy nebude moci jít do kina, protože viděl ten nejlepší film na světě. Kritici se předhánějí ve výkřicích nadšení a co je podstatnější - po deseti dnech od premiéry prvního filmu se producentům už vrátily vložené náklady na natočení všech tří. Ať už se vám Pán prstenů bude líbit, nebo ne, měli byste ho vidět. Nebývá totiž zvykem, aby v Hollywoodu zvítězil duch nad hmotou.

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Film Pán prstenů: Společenstvo prstenu získal celkem třináct oscarových nominací.

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Trpaslík Gimli v doprovodu hobitů - fotografie z filmu Pán prstenů I.

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Elfská princezna Arwen (Liv Tylerová) zachraňuje zraněného hobita Frodo Pytlíka (Elijah Wood) před černými jezdci - fotografie z filmu Pán prstenů I.

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Hobiti se ukrývají před černými jezdci (fotografie z filmu Pán prstenů I).

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Kouzelník Gandalf Šedý - fotografie z filmu Pán prstenů I.

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Elfové (fotografie z filmu Pán prstenů I).

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Čaroděj Saruman se nechal zlákat vidinou moci a rozhodl se, že získá prsten za pomoci skřetů pro sebe.

Hobiti na návštěvě u elfské královny Galadriel. Fotografie z filmu Pán prstenů: Společenstvo prstenu, který získal 13 nominací na Oscara.

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Trpasličí sněm - fotografie z filmu Pán prstenů I.

Fotografie z filmu Pán prstenů I.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.