Náhrobek svatého Vintíře

Náhrobek svatého Vintíře | foto: Národní galerie v Praze

Otevírá se zahrada rajská a svět, v němž žili dávní mniši benediktini

  • 4
Pro dnešní generace je to těžko představitelné, ale ve středověku měla kultura benediktinských klášterů nezastupitelnou společenskou roli. Na ni se zaměří projekt Národní galerie nazvaný Otevři zahradu rajskou.

Vyvrcholením projektu je stejnojmenná výstava, jež nese podtitul Benediktini v srdci Evropy 800–1300. Více než dvě stě padesát exponátů z oblastí architektury, sochařství, knižní malby a především zlatnictví a ostatního uměleckého řemesla bude od pátku k vidění v pražské Valdštejnské jízdárně a paralelně také v Galerii Klementinum. Výstava potrvá až do 15. března 2015.

Otevírá se stálá expozice Umění 19. století

Další z novinek NK je stálá expozice Umění 19. století od klasicismu k romantismu, která v Salmovském paláci na Hradčanském náměstí představuje v širším středoevropském kontextu nejvýznamnější díla českého malířství a sochařství období od klasicismu k romantismu.

Prostory v přízemí Salmovského paláce jsou vyčleněné na krátkodobé výstavy. Do 25. ledna 2015 se tu představuje Josef Führich (1800–1876), dosud spíše opomíjená postava dějin malířství 19. století v Čechách.

Josef Führich, Vidění sv. Františka na Laverně, 1823

Cíl byl „jednoduchý“ – zmapovat historický přínos benediktinů v začleňování nově vznikajících středoevropských států, jako byla Velká Morava nebo první útvary, v nichž vládli Přemyslovci, Piastovci a Arpádovci, do západokřesťanského civilizačního a kulturního okruhu. Tento přínos totiž dosud nikdo komplexně nezkoumal a neprezentoval. „Pod pojmem střední Evropa míníme především prostor středověkého českého, polského a uherského státu s nezbytnými a zcela přirozenými přesahy do oblastí říšských,“ říká kurátor expozice a ředitel Sbírky starého umění NG Vít Vlnas. „V rámci výstavy by měly být přiblíženy klíčové osobnosti benediktinského řádu a představena jeho jednotlivá důležitá centra, a to v jejich roli prostředníků kulturní výměny mezi západní a jižní Evropou a nově christianizovaným slovanským a maďarským územím.“

Výstava vznikla i díky spolupráci s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, Centrem medievistických studií Akademie věd a Národní knihovnou. Záštitu nad ní převzal pražský arcibiskup Dominik Duka.

Jako ze St. Gallen

Výstava Otevři zahradu rajskou je výsledkem dlouholetého výzkumu a podílet se na ní budou zapůjčitelé z řady evropských států. Také ji doprovodí katalog v české a anglické verzi a obohatí řada doprovodných a vzdělávacích programů pro návštěvníky všech věkových skupin.

„Rovněž chceme poučenému i laickému divákovi představit v co největší šíři duchovní a materiální kulturu raně a vrcholně středověkých benediktinských klášterů ve střední Evropě,“ vysvětluje Vlnas.

Expozice bude členěna tak, aby svou strukturou evokovala ideální uspořádání benediktinského kláštera, jak je známe ze slavného typového plánu ze švýcarského St. Gallen. „Provede návštěvníka benediktinským chrámem s mnišským chó- rem, presbyteriem a kryptou, dále křížovou chodbou, prelaturou i kapitulní síní, ale dá mu nahlédnout také do privátních a technických částí kláštera, jako jsou refektář, dormitář, kalefaktorium, armarium či infirmarium. Ve všech částech budou vystaveny artefakty, které svou obsahovou náplní souvisí s funkcí daného prostoru,“ popisuje Vlnas uspořádání výstavy.

Výstava Otevři zahradu rajskou představí i kříž královny Adelheidy (1141–1170) z kláštera sv. Pavla v rakouském Lavanttalu.

Tři generace

Ve druhém plánu bude výběr exponátů sledovat vývoj benediktinského řádu. Generace zakladatelů – prvních misionářů – přinášela křesťanství v benediktinské redakci a vymezovala se přitom proti panujícím pohanským kultům. Následující generace rozvíjela klíčová benediktinská centra. Poslední oddíl se bude věnovat ústupu benediktinů z dominantní pozice mezi nově vznikajícími řády ve 13. století, který časově souvisí i s koncem zakladatelských „národních“ dynastií ve středoevropských státech.

„Třetí linie, již bude mít výstavní koncepce jasně na zřeteli, se týká představení vývoje románského umění, který byl v daném geografickém prostoru úzce spojen právě s benediktinským mecenátem,“ dodává Vlnas.

Výstavu ve Valdštejnské jízdárně doplní expozice v Galerii Klementinum, která mimo jiné představí unikátní iluminovaný rukopis, Vyšehradský kodex z konce 11. století. Dílčí expozice se připravují i v benediktinském opatství v Břevnově a v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě, který byl nejstarším křesťanským v českých zemích.