Otakar Vávra se narodil v roce 1911. Vnesl do české kinematografie vizi moderního evropského filmu. Níležel k filmařské generaci třicátých let, kterou provokoval provincionalismus a neprofesionalita filmového oboru. Vávra,jako úspěšný student architektury v Brně a později v Praze, jako souputník umělecké levice, vnímal film v duchu meziválečné avantgardy. Svou tvorbou proto usiloval o to, aby se i český film stal uměním.
Na svoufilmovou misi se Vávra systematicky připravoval od studentských let. Ještě v Brně, jako příslušník Levé fronty, publikoval filmové kritiky a s přispěním Alexandra Hackenschmieda organozoval mezinárodní přehlídku avantgardního filmu.
Již na počátku své umělecké cesty cítil Vávra potřebu ověřit si možnosti filmu i v praxi. Tak vznikly tři krátké snímky - Světlo proniká tmou, Žijeme v Praze a Listopad - dnes představující meziválečnou českou filmovou avantgardu.
V letech 1931 až 1936 se Vávra prosadil nejpreve jako scenárista. Základ pro český film nacházel především v domácí literatuře. Na filmových adaptacích často spolupracoval s literáty. Byli mezi nimi například Karel Čapek, po válce Jan Drda, Miloš V. Kratochvíl či Jan Otčenášek. Vávrovu scenáristickou činnost vždy provázela rozsáhlá studijní příprava.
Vávrův talent byl poprvé oceněn filmového režiséra byl poprvé oceněn na Bienalle v Benátkách v roce 1938. Tehdy zde 27letý filmový režisér uvedl současně tři filmy - Filosofskou historii, Cech panen kutnohorských a Panenství. režijní kvality potvrzovala i jeho další díla, například Kouzelný dům, Turbina, Šťastnou cestu, po osvobození v roce 1945 pak Rozina sebranec, Předtucha, Krakatit či Němá barikáda.
V padesátých letech se věnoval adaptacím Jiráskových děl. Husitská trilogie se stala klasikou v žánru historického filmu. Vávrovo dílo však kulminovalo v šedesátých letech filmy Zlatá reneta, Romance pro křídlovku či drama Kladivo na čarodějnice.
Režisér Otakar Vávra napsal 82 scénářů a natočil 49 filmů různých žánrů. V roce 1997 vydal autobiografii pod titulem podivný život režiséra. Mezi Vávrovy žáky patřili Evald Schorm, Věra Chytilová, Jiří Menzel či Jan Schmidt.
Jiří Bartoška předává cenu Otakaru Vávrovi |
Otakar Vávra s cenou za dlouholetý přínos filmu |
Otakar Vávra přebírá cenu na 36. MFF Karlovy Vary. |
Režisér Otakar Vávra děkuje za cenu za celoživotní přínos na 36. MFF Karlovy Vary. |
Jiří Bartoška předává cenu Otakaru Vávrovi na 36. MFF Karlovy Vary. |
Otakar Vávra převzal na 36. MFF Karlovy Vary cenu za celoživotní přínos světovému filmu. |