Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Osud a životní boj Jana Antonína Bati

  0:01aktualizováno  0:01
Druhá světová válka postavila vlastníky průmyslových závodů před nelehké rozhodnutí. Museli se rozhodnout, zda vydají své závody okupantům, nebo si je udrží, ovšem za cenu kolaborace. Před takové dilema byl postaven i Jan Antonín Baťa, nevlastní bratr Tomáše, zakladatele slavných obuvnických závodů.

Jeho životní osudy popisuje Francisco Moacir Arcanjo ve své knize Svět porozumí - Příběh krále bot Jana Antonína Bati. Tu vydalo nové nakladatelství Marek Belza.

Mezi dvěma světovými válkami se z malé rodinné továrny stal zásluhou Tomáše Bati obrovský podnik řízený nejmodernějšími metodami. V roce 1931 podíl v rodinném podniku odkupuje Tomášův nevlastní bratr Jan Antonín. Pod jeho vedením se navzdory hospodářské krizi podnik rozrůstá.

V roce 1939 se však situace radikálně změnila. Jan Baťa musel vycestovat ze země, aby se vyhnul kolaboraci s nacisty, usadil se nejdříve v Británii, poté v Brazílii.

Jeho majetek v protektorátu nejdříve zabavili nacisté, po válce pak znárodnili komunisté. K tomu se Jan Antonín Baťa dostal za války na černou listinu Spojenců, protože prý nechtěl dát své továrny ve světě k dispozici válečné výrobě.

Po válce se mu, už jako brazilskému občanovi, sice podařilo revokovat usnesení vítězných mocností, o majetek však přišel ve prospěch svého synovce Tomáše Bati.

V Československu byl odsouzen za kolaboraci s fašisty k propadnutí majetku. Ani série soudů vedená po celém světě pro něj nedopadla úspěšně, a tak se Jan Antonín roku 1962 vzdal písemně všech svých nároků na majetek firmy Baťa po celém světě. Zemřel tři roky poté.

Arcanjo vypráví příběh Baťova života velmi živě a výhradně z pozice Jana Antonína Bati. Líčí příkoří, které mu nacisté i svobodný svět způsobili, i boj Tomáše mladšího za znovunabytí majetku po otci.

Zajímavá je především perspektiva: o situaci v meziválečném Československu se čtenáři dozvídají z pohledu brazilského novináře, který se s Baťou a jeho osudem seznámil až v jeho nové domovině. Nespravedlnost dokládá autor mnoha přepisy či reprinty oficiálních dokumentů, zajímavé jsou též fotografie brazilských osídlení založených J. A. Baťou.

Naopak nedostatek knihy tkví v tom, že kniha byla napsána před více než padesáti lety (1952). Rétorika autora a celkový styl knihy jsou poplatné době svého vzniku, poznámkový aparát je sice hojný, avšak nicneříkající, chybí doložení pramenů.

Mnohé naštěstí zachraňuje fundovaný Belzův doslov, z něhož se dozvíme, jak Baťův boj se synovcem Tomášem dopadl, i o krocích, které podnikli Baťovi dědicové po pádu komunistického režimu v roce 1989.

Nejvyšší soud v roce 1994 konstatoval, že rozhodnutí poválečného soudu je nezvratné, a tudíž žádost o revokaci rozsudku o kolaboraci s nacistickým režimem a očištění Baťova jména zamítl.

Podle slov Marka Belzy je smyslem této knihy připomenout takřka neuvěřitelný osud jedné z nejznámějších a nejúspěšnějších osob meziválečného Československa.

Arcanjova kniha nepřináší exaktní historické a právní argumenty v případu Jana Antonína Bati, přesto obsahuje cenné informace o životě člověka, jehož úspěchy se snažila komunistická propaganda co nejvíce bagatelizovat.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Usáma bin Ládin
RECENZE: Usáma ukazuje svět, ve kterém je terorismus i mobil cizí slovo

Sci-fi nemusí být jen žánrem, který čtenáři umožňuje útěk z­ reality. Ono ji mimo jiné může celkem trefně glosovat. Alespoň v knihách Lavieho Tidhara to platí...  celý článek

Kunal Nayyar na Emmy Awards (Los Angeles, 22. září 2013)
Manželka si myslela, že Teorie velkého třesku je porno, líčí herec

Kunal Nayyar patří mezi nejlépe placené televizní herce světa. Už deset let září v oblíbeném sitcomu o partě kalifornských podivínů Teorie velkého třesku jako...  celý článek

Katja Kettu
RECENZE: Uštípli jí jazyk. Šokující Můra líčí příběh ve stínu gulagu

Finská prozaička Katja Kettu má smysl pro nesmyslné lásky. V Porodní bábě, z níž se stal světový bestseller, líčí vztah mezi Finkou a německým důstojníkem, v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.