Ostravský Romeo má to, co se na baletních scénách vídá zřídka. Zajímavě se rozehrávají vztahy, pracuje se s metaforami (emoční neklid hrdinů se odráží v pohybu částí scény), v exponovaných místech je příběh vyprávěn v několika drobných plánech.
Tak je tomu například v plesové scéně, kde je sice upřena pozornost na milostné vzplanutí Romea a Julie, ale v pozadí lze tušit dohru manželské rozepře Kapuletových.
Netančí se tak jenom o rodovém sváru a z něj plynoucí tragédii, ale také o čemsi hnijícím uvnitř vážené rodiny Kapuletových. Matka Kapuletová, o poznání mladší manžela, provokativně koketuje se synovcem Tybaltem a po jeho smrti pak s Paridem.
Jde o téma nešťastného manželství mladé dívky s urozeným boháčem z donucení, paralely k stejně nucenému sňatku mladičké Julie s Paridem. Tento výklad bohužel srážejí dílčí režijní neobratnosti, ať už jde o sled stěží uvěřitelných náhod v závěru nebo o nepřehlednou úvodní scénu.
Nečitelnost některých scén nutno přičíst na vrub též stylově roztříštěným kostýmům Dany Hávové. Mezi kostýmním barevným mumrajem se vyjímá Chůva, oscilující mezi Uprkovou hanáckou venkovankou a ruskou bábuškou.
Atraktivitu inscenace podtrhuje energický výkon celého souboru s výbornými představiteli hlavních rolí, ať už jde o křehkou Saori Fukudu jako Julii, chlapecky zjitřeného Lukáše Lepolda v úloze Romea či teenagerovsky vyhlížejícího sígra Tybalta v podání Uladzimira Ivanova.
Ostravskému Romeovi lze leccos vytknout (choreografický průměr se nepozvedne ani ve slavných duetech, překvapivě unyle a místy s chybami hraje orchestr pod vedením Paola Gatta). Vzhledem k celkovému nasazení souboru a pokusu vyhnout se strnulosti budiž nad tím přimhouřeno oko.
SERGEJ PROKOFJEV - Romeo a Julie
Národní divadlo moravskoslezské Ostrava. Choreografie Igor Vejsada, režie Michael Tarant. Tančí Saori Fukuda, Lukáš Lepold, Yuriko Kitamura, Jan Krejčíř a další. Délka 170 minut.
Hodnocení MF DNES: 70%
