Kotík minulý týden - po dramatickém příletu letadlem Českých aerolinií do Prahy - natočil ve dvou dnech v Ostravě s Janáčkovou filharmonií skladbu 103' skladatele Johna Cage, kterou s orchestrem uvedl na loňském Festivalu hudby výjimečných délek v Praze.
Včera se Kotík do Ostravy vrátil, aby se světově proslulým dirigentem Zsoltem Nagyem začali zkoušet právě dílo Gruppen pro tři orchestry, které bylo uvedeno poprvé v roce 1958. Nagy hostoval na mnoha mezinárodních festivalech a jako první hostující dirigent vystoupil se souborem Israel Contemporery Players. Loni nastudoval v premiéře dvě Multimediální opery Kijuošiho Furukavy a Mesiase Malguashca.
"Maďarský dirigent představuje nejdůležitější osobu při nastudování Stockhausena. Nagy totiž tuto skladbu dirigoval už pětkrát a naposledy dokonce s Pierrem Boulezem v Paříži. Zná každou notu a všechny tři orchestry," říká Kotík. Maďarský umělec nejenže připravuje skladbu pro společné provedení, ale je nepostradatelný také pro své kolegy - Kotíka a šéfdirigenta Janáčkovy filharmonie, mladého Rakušana Christiana Arminga. "Orchestr musí být sehraný se svým dirigentem. Také však musí být sehraní i dirigenti. Dávají si zvlášt nástupy. Jeden druhého řídí v určitých místech i věcech. Proto se bude muset skladba studovat velmi dlouho, takže dirigenti nakonec absolvují možná víc zkoušek bez hudebníků než se samým orchestrem," vysvětluje Kotík, komponista a dirigent jednoho z nejlepších světových souborů interpretujících soudobou vážnou hudbu - S.E.M. Ensemble, tvůrce melodií postavených na grafech s výsledky experimentálního měření reakcí krys na alkohol.
Kotík uvede společně s ostatními dirigenty Stockhausenovu skladbu poprvé na mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro 1999. Avšak už nyní mají o produkci díla zájem pořadatelé festivalu Varšavský podzim. "Koncert na Pražském jaru by měl Janáčkově filharmonii pomoci, aby pronikla na světové fórum," míní Kotík. Společně s nimi skladbu zahrají i hudebníci z Německa a také ze Spojených států, které si Kotík vybere ze svého newyorského orchestru. Se svým souborem již zavítal do Prahy několikrát; například v minulém roce představil svoji starší skladbu Many Many Women (na text Gertrudy Steinové) v tuzemské premiéře na Festivalu hudby výjimečných délek.
Spolupráci s ostravskou filharmonií si Kotík zatím pochvaluje. Vidí v ní dokonce možnost, jak lépe uvádět soudobou tvorbu. "V Praze, New Yorku nebo Varšavě jsou organizace, které po takovýchto věcech lační. Ale zase nemají orchestr, protože větší hudební tělesa v Praze nebo New Yorku dělají konvenční nesmysly a jsou tak zaměstnaná, že nemají zájem o tak náročnou investici. Tady vzniká slibné spojení," míní Kotík, který v šedesátých letech v Československu proslul jako zakladatel dvou legendárních souborů pro soudobou hudbu - Musica Viva Pragensis a QUAX.
Včera se Kotík do Ostravy vrátil, aby se světově proslulým dirigentem Zsoltem Nagyem začali zkoušet právě dílo Gruppen pro tři orchestry, které bylo uvedeno poprvé v roce 1958. Nagy hostoval na mnoha mezinárodních festivalech a jako první hostující dirigent vystoupil se souborem Israel Contemporery Players. Loni nastudoval v premiéře dvě Multimediální opery Kijuošiho Furukavy a Mesiase Malguashca.
"Maďarský dirigent představuje nejdůležitější osobu při nastudování Stockhausena. Nagy totiž tuto skladbu dirigoval už pětkrát a naposledy dokonce s Pierrem Boulezem v Paříži. Zná každou notu a všechny tři orchestry," říká Kotík. Maďarský umělec nejenže připravuje skladbu pro společné provedení, ale je nepostradatelný také pro své kolegy - Kotíka a šéfdirigenta Janáčkovy filharmonie, mladého Rakušana Christiana Arminga. "Orchestr musí být sehraný se svým dirigentem. Také však musí být sehraní i dirigenti. Dávají si zvlášt nástupy. Jeden druhého řídí v určitých místech i věcech. Proto se bude muset skladba studovat velmi dlouho, takže dirigenti nakonec absolvují možná víc zkoušek bez hudebníků než se samým orchestrem," vysvětluje Kotík, komponista a dirigent jednoho z nejlepších světových souborů interpretujících soudobou vážnou hudbu - S.E.M. Ensemble, tvůrce melodií postavených na grafech s výsledky experimentálního měření reakcí krys na alkohol.
Kotík uvede společně s ostatními dirigenty Stockhausenovu skladbu poprvé na mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro 1999. Avšak už nyní mají o produkci díla zájem pořadatelé festivalu Varšavský podzim. "Koncert na Pražském jaru by měl Janáčkově filharmonii pomoci, aby pronikla na světové fórum," míní Kotík. Společně s nimi skladbu zahrají i hudebníci z Německa a také ze Spojených států, které si Kotík vybere ze svého newyorského orchestru. Se svým souborem již zavítal do Prahy několikrát; například v minulém roce představil svoji starší skladbu Many Many Women (na text Gertrudy Steinové) v tuzemské premiéře na Festivalu hudby výjimečných délek.
Spolupráci s ostravskou filharmonií si Kotík zatím pochvaluje. Vidí v ní dokonce možnost, jak lépe uvádět soudobou tvorbu. "V Praze, New Yorku nebo Varšavě jsou organizace, které po takovýchto věcech lační. Ale zase nemají orchestr, protože větší hudební tělesa v Praze nebo New Yorku dělají konvenční nesmysly a jsou tak zaměstnaná, že nemají zájem o tak náročnou investici. Tady vzniká slibné spojení," míní Kotík, který v šedesátých letech v Československu proslul jako zakladatel dvou legendárních souborů pro soudobou hudbu - Musica Viva Pragensis a QUAX.
