"Ten festival je snad prokletý," zuřili pořadatelé i posluchači v Českém Brodě.
Vše se naštěstí obešlo bez zranění. Místo avizovaného Večírku pro nedočkavé tak pořadatelé strávili celou noc sklízením aparatury a částí pódia.
"Je jisté, že program bude muset být nějakým způsobem omezen," věděl už ve středu večer jeden z moderátorů festivalu, Jaroslav Špulák.
Ve čtvrtek, tedy v době, kdy už měla z prostoru stadionu dunět řízná muzika, existenci festivalu připomínaly jenom hloučky mladých lidí nakupujících ve městě zásoby na následující tři dny.
Ještě kolem druhé hodiny odpoledne byla v prostorách stadionu jedinou muzikou reprodukovaná hudba v místní restauraci a pohled na zamračenou oblohu nevěstil nic dobrého. Pořadatelé museli uzavřít prostor s hlavním pódiem, kde se technici snažili dát do pořádku následky večerní vichřice.
V odpoledních hodinách již návštěvníci věděli, že program na hlavním pódiu začne až večer. Lepší situace byla na nedalekém poli, kde pořadatelé umístili druhé otevřené pódium a jako třetí zde fungoval velký cirkusový stan. Večerní katastrofa narušila program nejen pořadatelů festivalu.
"Pořadatel Petr Fořt mě telefonicky vytáhl v jedenáct hodin od televize s tím, že je v průšvihu a abych mu svým nákladním autem pomohl odvážet kusy pódia," vyprávěl majitel českobrodské stavební firmy Václav Novák, který se chtěl původně festivalu zúčastnit jenom jako divák.
Místo toho však se svou avií pomáhal ve čtvrtek odpoledne převážet reprobedny a některé nástroje americké skupiny Biohazard k pódiu číslo dvě.
Návštěvníci, na které ve čtvrtek odpoledne čekala písemná omluva pořadatelů kvůli narušenému programu, se v té době soustředili do prostoru mezi pódii dvě a tři, kde již začala hudební produkce.
Pole se vinou neustálých dešťových přeháněk záhy změnilo v souvislou mazlavou plochu plnou bláta. I tak se lidé vedle překonávání těchto nástrah mohli bavit i muzikou.
Zcela zaplněný stan potěšila poprocková formace 10 očí. Na druhém pódiu předvedla kvalitní vystoupení skupina Už jsme doma. Z pódia nechtěli spokojení diváci pustit ani ve stanu vystupující Eggnoise a s podobným nadšením přijali i punkovou produkci příbramských E!E.
Stovky lidí čekajících u zábran na vpuštění do hlavního areálu, kde se opravovalo pódium, se dočkaly až okolo osmé hodiny večer. Odměnou za trpělivost jim bylo kvalitní vystoupení Support Lesbiens, na festivalech tradičně skvělá Mňága a Žďorp i produkce podle mnohých současné nejlepší tuzemské skupiny Monkey Business.
Páteční počasí pořadatelům festivalu přálo o poznání více. Slunce od rána vysušovalo hromady bláta z předchozího dne a mnozí z návštěvníků začali využívat služeb nedalekého koupaliště. Dařilo se plnit časový harmonogram vystoupení jednotlivých kapel.
Na hlavním pódiu zábavný rock´n´roll Doktora P. P. trochu doplatil na to, že většina diváků se teprve vzpamatovávala z nočního hýření, zatímco o chvíli později na pódiu číslo dvě sklízel velké ovace Medvěd 009.
Po poledni se festivalový život rozjel naplno. Formace Sto zvířat rozhýbala davy v rytmu reggae. Bohatý rockový sound včetně dechové sekce nabídl David Murphy Band a s rostoucím časem museli posluchači stále častěji řešit dilema, ke kterému pódiu se vydat.
Skupina Kryštof nakonec vyvolala ne zcela jednoznačně kladné reakce, v každém případě však zahájila sérii velmi dobrých koncertů na hlavní scéně. Tradičně velký úspěch sklidil festivalově vděčný hopsavý styl Divokýho Billa, upravená lidová hudba Čechomoru i britští anarchisté Chumbawamba.
Ti se v tomto ročníku Rock for People, kdy dramaturgie nabídla zahraniční hvězdy již nižší svítivosti (Biohazard, Dead Kennedys...) pro mnohé posluchače stali největším zážitkem z kapel prezentovaných jako hlavní taháky.
Přesto tahle kapela rebelů z městečka Armley poblíž Leedsu nedosáhla zdaleka takového úspěchu jako vystoupení zavedené formace Tři sestry s hostujícím Františkem Sahulou. V té době bylo v prostorách u hlavního pódia přibližně šest tisíc diváků, mezi kterými se objevil také Petr Janda.
Známý zpěvák, kytarista a kapelník skupiny Olympic se přijel podívat na vystoupení své dcery Marty, zpěvačky německé skupiny Die Happy. Ta se na řadu dostala až dlouho po sobotní půlnoci, přesto dokázala vytrvalé fanoušky zaujmout velmi dobrým pódiovým projevem.
V sobotu ráno vytáhlo slunce stovky již mírně unavených návštěvníků festivalu pod tři pódia, kde začal poslední den Rock for People. Obyvatelé Českého Brodu měli již třetí den možnost sledovat rozmanité typy mladých lidí v ulicích, které se stále více pokrývaly různými odpadky.
Vzhledem ke změnám v programu způsobeným čtvrtečním opravováním hlavního pódia platil rozpis vystupujících kapel jenom orientačně a diváci se občas dočkali nečekaného vystoupení.
"Pořadatelé nám zavolali, že se v programu objevil volný termín, tak jsme okamžitě nastoupili, ani jsme se příliš nezdržovali zvukovou zkouškou," uvedl Michal Hrůza, zpěvák a kytarista skupiny Ready Kirken.
Také závěrečný festivalový den přinesl pořádnou porci muziky. Podařené vystoupení předvedla Anna K. a její Band, která dokáže obdivuhodně balancovat mezi popem pro široké vrstvy posluchačů a rockovou produkcí.
Zklamáním pak pro mnohé byl sebestředný David Kraus, který na hlavním pódiu nejdříve se svou kapelou dlouho ladil, aby pak nabídl rozpačitou produkci se špatným zvukem.
Dobře udělal ten, kdo před ním utekl k pódiu číslo dvě, ze kterého sršela energie při koncertu dvou špičkových slovenských punkových skupin Horkýže slíže a Iné kafe, na kterých si spokojené obecenstvo vynutilo přídavky.
Festival Rock for Peole skončil tak, jak začal – deštěm a následným blátem. Když se okolo devatenácté hodiny obloha zatáhla zlověstnými mraky a ozvalo se první zahřmění, začali mnozí návštěvníci opouštět areál stadionu a směřovat k nádraží.
Ten, kdo ignoroval déšť a všudypřítomné bláto, byl odměněn ještě závěrečnou záplavou kvalitní hudby. Zapomenout na nepřízeň počasí dala na hlavním pódiu vynikající Ida Kelarová, jejíž emocemi nabité vystoupení vytáhlo lidi z úkrytu před deštěm a přinutilo je k tanci i nadšenému aplausu.
Komu se poté podařilo přebrodit přes blátivé pole pokryté hlubokými kalužemi, mohl si u druhého pódia zakřepčit na hudbu ska formace Polemic.
Festivalovou produkci ve stanu na pódiu číslo tři zatím uzavřel koncert skupiny Divoký srdce a kroky promoklých diváků směřovaly k hlavnímu pódiu, kde na nejvytrvalejší posluchače ještě čekal Jiří Macháček s kapelou Mig 21 a britská taneční formace Transglobal Underground.
