Nejoblíbenější postavou Oprásků je král Zmikund. | foto: jaz

„Se stim smiř!“ aneb lehce nekorektní text o těžce nekorektním díle

  • 75
Značně dadaistický komiks pojmenovaný Opráski sčeskí historje se stal takovým fenoménem, že vyhrál prestižní anketu Křišťálová lupa, jeho knižní podoba byla za tři dny vyprodána a bude mít výstavu v budově Národního muzea. Autor by mohl být slavný, ale přeje si zůstat utajen.

Zprvu to vypadalo na víceméně tuctovou děkovnou řeč. Trochu ironickou, přesto tuctovou. "Děkuji rodině, národu, lidu," začal vítěz letošní ankety Křišťálová lupa v kategorii One (wo)man show. Tuctová nebyla v té chvíli akorát jeho vizáž; tu listopadovou středu přebíral cenu za nejoblíbenější stránky na českém internetu v rudém plášti, zrzavé paruce a papírové masce přestrojen za českého krále Zikmunda, vlastně Zmikunda, jak říká on sám. Pak přišel závěr jeho zdravice: "Neděkuji Aloisi Jiráskovi, protože je to kikot." A bylo to venku. Od autora svérázného bestselleru se něco takového rozhodně dalo čekat.

Dement šprýmuje Proč je kikotem právě Jirásek? Ano, spisovatel s přísným cvikrem a důstojným plnovousem patrně Zikmundovi příliš nefandil. A z Čechů ve svých románech dělal reky, což se - pečlivě zarovnáno a nikdy neotevřeno - hezky vyjímá v knihovnách národa, který pokaždé couvne. No dobře - ale kikot?! Jakpak se asi teď cítí obyvatelé Hronova?! Klid, milí Hronované. Klid, milovníci F. L. Věka. Zneklidňovat vás může vlastní podivínství, nikoli útok na vašeho oblíbence, ten byl veden v pouhé nadsázce. Původce citátu ujišťuje: "Jirásek? Za mě dobrý, je v tom v podstatě nevinně. Skutečný debil je Zdeněk Nejedlý, který Jiráska ohnul tak, že by se asi ani on sám nepoznal."

Tomáž Garlik Mazarik, Jan Žižla a další postavy populárního internetového...

Není vyloučeno, že nechvalně proslulý politik Nejedlý bude jednou hrdinou komiksu, díky němuž zase proslul muž převlečený za Zmikunda. V takovém případě by se komunistický pohlavár mohl jmenovat kupříkladu Sdeňek Neědlí a jeho "big boss" by byl podle obvyklého vzorce hry s písmeny Dementem Gutwaldem. I příběh o Dementovi - kterak svérázně šprýmoval s dalším kujónem Slánským - je součástí knížky, jež byla z Oprásků sestavena. Vydalo ji nakladatelství Grada, ve čtvrtek 14. listopadu šla na pulty knihkupectví, v pondělí už byla vykoupena a rychle se připravoval dotisk.

Stáhněte si e-knihu online

Na webu Knihy.iDNES.cz si můžete zakoupit knihu Opráski sčeskí historje v elektronické podobě.

Princip knihy je jednoduchý: pomocí čtyř komiksových okének jsou v útlé knížce shrnuty české dějiny od - citujme přesně - parotce Čecha až po 70. léta minulého století, kdy si Vašek (Havel) dal ráno lahváč, v poledne půllitr a večer ho čekala basa, nikoli ta pivní.

"Se stim smiř!"

Kulantně řečeno, Opráskům není nic svaté, k ničemu nemají respekt. Komolí češtinu, utahují si z české mytologie a především ze skutečných historických událostí. Občas jsou kruté a nemilosrdné, vždy ovšem vtipné. Tedy vtipné pro toho, komu tento styl humoru sedí, a soudě dle zájmu se takových lidí najde dost. A pro toho, koho existence Oprásků pohoršuje, má jejich autor vzkaz v podobě hlášky, jež u fanoušků dílka zlidověla: "Se stim smiř!"

Superstar jako Palacký Příznivci Oprásků se zase musí smířit s tím, že jméno tvůrce komiksu jim zůstane utajeno. Pro Křišťálovou lupu si přišel zamaskován ani ne tolik kvůli stylizaci, ale spíš aby zůstal nepoznán. Na prohlížení Oprásků s kreslířovým výkladem by sice nejspíš šlo nalákat leckterou slečnu. Podle Oprásků takhle roku 1437 Zmikund ženy lákal na sbírku brouků, mezi nimiž byl nejcennějším uloveným exponátem Roháč z Dubé. Muž, který se v Zmikunda vtěluje, ovšem touhle cestou nejde.

"Kolují různé fámy, kdo z akademické obce za Opráski stojí, padají různá renomovaná jména a to mě baví," usmívá se Zmikund. "Historie mě vždy bavila, ale pracuji v úplně jiném oboru a nechci, aby byly tyhle dvě věci směšovány."
Knihu má tedy na svědomí anonym, je pod ní podepsána pouze odpovědná redaktorka Eva Škrabalová. Ta sice nevstoupila do české historie, avšak do historie nakladatelství ano. Grada se specializuje na vydávání odborné (otporné, řečeno slovníkem Oprásků) literatury, takže prosadit tam nápad na dílko zcela jiného žánru vyžadovalo bezmála osvíceneckou odvahu.

"Zabíjení soudruha" podle Oprásků
"Jak Bobeslah pích Válcavovi

Nic na tom nemění skutečnost, že sama Škrabalová se tváří skromně a skromný je v jejím podání i popis knižní geneze Oprásků: "Zaujaly mě, vypátrala jsem autora a domluvili jsme se." Vypátraný autor ovšem doplňuje: "Myslím, že v nakladatelství tomuhle projektu kromě paní Škrabalové nikdo příliš nevěřil, to ona ho prosadila."

Není příliš podstatné, spíš lehce kuriózní, že Opráski v Gradě vyšly v sekci Stavebnictví a architektura, protože tam na ně neměli "kolonku". Koneckonců, stavebnictví má vcelku logiku: na knížce lze svým způsobem stavět start zájmu o českou minulost, z tohoto důvodu komiks pozitivně hodnotí studenti i učitelé dějepisu. Spolek studentů historie dokonce v nadsázce napsal, že taková historická superstar tady nebyla od doby Františka Palackého. Sama superstar se tomu pobaveně směje a říká: "Spoustě lidí historie nevoní jen proto, že je blbě podávaná. Příběh, o němž se mluví stovky let, přece musí být zákonitě atraktivní.

Tady se ale mnohdy tlučou lidem do hlav suché letopočty bez tušení souvislostí, které jsou zajímavé a kolikrát fakt vtipné." Upřímně, někdy jsou ty souvislosti také hodně tragické, jak už to v dějinách bývá. To ale pro Opráski neznamená, že by z nich nemohly vtip vyrobit. Uctivé našlapování kolem upravených hrobů a pokorné kladení věnců u naleštěných pomníků od téhle knížečky vážně nečekejte. Spíš se připravte na drzost holubů, kteří na tyto pomníky kálejí.

Na Opráski sčeskí historje se podívejte ZDE

Všchni Zmikundi národa

V tomto duchu je tedy například zachycena scénka, v níž se kat Mydlář rozčiluje léta páně 1621 doma u stolu. Právě na Staroměstském náměstí usekal hlavy sedmadvaceti českých pánů a na talíři je k večeři "zase sekaná kua!!??!!?!".

Vjeda šije!

Jirásek by pravděpodobně nesouhlasil. A Jirásek v podání Nejedlého už určitě ne. I jemu by tak mohla patřit hláška "se stim smiř". Nejspíš by těžko skousl i fakt, že oblíbenou historickou postavou úspěšného autora je král, za kterého se nikoli náhodou vydává: Zikmund alias Zmikund.

"Je to strašně milý chlapík a také strašně schopný panovník, který je neprávem očerňován. Navíc se jako jeden z mála českých králů po Přemyslovcích na tomto území narodil i zemřel. Že byl jinak celou dobu pryč, je jiná věc. Udělal jsem ze Zmikunda ústřední postavu Oprásků a je to tak správné."

Autor hoří touhou obhájit zprofanovanou postavu, Hus ovšem hořel za svou pravdu přece jen jaksi víc a doslova, byť si podle Oprásků uvědomoval, že jeho názory jsou "uš trochu na hraňici". A hranici v Kostnici pomáhal Zikmund pomyslně stavět. Anebo snad nepomáhal? Advokát šelmy ryšavé namítá: "Zmikunda pálily jiné, a větší problémy než ten s Husem." Protože Zmikunda pálily problémy, pálily tlusťoučkého mistra Jana plameny, byl - jak tvrdí Opráski - napálen a vypečen. Dost už ale metaforických hrátek s ohněm na hranici (sic!) dobrého vkusu, není na ně ostatně ani čas, když termín odevzdání tohoto textu začíná pomalu hořet.

Nepředstavujme si tedy rozžhavené trysky a motory při popisu raketového vzletu Oprásků. První komiks dal autor na web loni 16. listopadu a dnes má v rukou knížku, jež je nedostatkovým zbožím.

"Příznivců rychle přibývalo. Když jsem posléze Opráski hodil na Facebook a do hodiny tam bylo 200 lidí, trklo mě, že na nich asi něco bude," líčí muž, jehož jméno nesmíme vyslovit. "Po pár měsících se začali ozývat lidé, že by se dala udělat knížka a že by mě ani moc nestála. Pak že by se dala udělat knížka a nestálo by mě to vůbec nic a ve finále je tu knížka, na které se dá i něco vydělat."

Nyní jsou Opráski fenoménem. Kromě komiksu si lze koupit i trička s jejich motivem a na Facebooku před pár dny překročil počet fanoušků pětadvacetitisícovou hranici (ano, hranici, Huse!). "Smestoho pelprex, takoví čízla nemaj koligrád aňi celí polpitlickí srani, a to tam ďělají samí moutří a šikovňí lidé," zní doslovný komentář Oprásků. "Se ukásalo, že vjeda, pokut se ďělá dopře, šije!!!"

Pocta českému komiksu

Věda žije - jaký lepší konec může článek mít? Moment, nutný je ještě na přání autora dodatek, že Opráski jsou mimo jiné i poctou českému komiksu, který je neprávem přehlížen. "Vzniká tu spousta zajímavých věcí, takže je paradoxní, že se do povědomí dostala právě tahle moje blbost," zní k tomu sarkastický komentář. "Tahle blbost" bude mít od ledna výstavu v Nové budově Národního muzea. Jiráskovi by z toho možná v udiveném šoku spadl cvikr z očí, možná by ze sebe konsternovaně vydal zvolání, jaké se používá v Opráskách: Ciwe!