Velká očekávání jsou spojována především s produkcí Mozartovy rané opery La finta giardiniera (Zahradnice z lásky). Na první scénu se vrátí proslulý inscenační tandem Karl-Ernst a Ursel Herrmannovi, který před dvěma lety triumfoval inscenací La Clemenza di Tito. Hudebně produkci připravuje nově jmenovaný šéfdirigent opery Národního divadla Tomáš Netopil, který se v posledních letech výrazně prosazuje ve světě.
V hlavních rolích se představí americký tenorista Jeffrey Francis, britský tenorista Andrew Staples, z domácích sólistů byli přizváni například sopranistka Simona Houda Šaturová nebo basbarytonista Adam Plachetka.
Jméno dobře známé v operním světě figuruje i u nové produkce Čajkovského Evžena Oněgina. Režisér Andrei Serban už inscenoval v Metropolitní opeře, ve Vídeňské státní opeře nebo v londýnské Covent Garden.
Národní divadlo také chystá operu Georga Friedricha Händela Rinaldo, kterou na dobové nástroje nastuduje Orchestr Collegium 1704 s dirigentem Václavem Luksem. Jevištní podoba, kterou vytvoří francouzský inscenační tým, chce navodit atmosféru dobového provedení, k němuž patří i osvětlení svíčkami.
K letošnímu osmdesátému výročí úmrtí Leoše Janáčka první scéna zařadila novou inscenaci opery Věc Makropulos. Půjde o koprodukci s londýnskou English National Opera, kde toto dílo inspirované hrou Karla Čapka režijně připravil americký divadelník Christopher Alden. V titulní roli Emilie Marty se představí německá sopranistka Gun-Brit Barkmin, za dirigentským pultem bude stát další výrazný talent mladé generace, Tomáš Hanus, současný šéf brněnské opery.
Opera o údělu Sarajeva
Výročí Leoše Janáčka uctí i Národní divadlo Brno, které chystá Příhody lišky Bystroušky. Připomene navíc i blížící se padesáté výročí úmrtí Bohuslava Martinů, a to nastudováním jeho opery Julietta a dále komorní opery Kuchyňská revue a baletů Slzy nože a Podivuhodný let.
Nevšední dramaturgický počin uvede ostravské Národní divadlo moravskoslezské. Do programu zařadilo světovou premiéru opery Filippa Ziganteho Dech dobrých víl. Její libreto vychází ze stejnojmenného románu Angela Cannavacciuola, který krátce po skončení bojů strávil šest měsíců v Sarajevu.
Název vychází z dobové pověsti, která vznikla v souvislosti s tím, že velká část válečných obětí se stávala terčem ostřelovačů. Když se nad řekou zvedla mlha, ostřelovači nemohli "pracovat". Mlha byla proto místními nazvána "dechem víl".
