Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Papež s Gottwaldem spolu bojují v opeře Toufar o čihošťský zázrak

  16:56aktualizováno  16:56
Divadle Kolowrat má ve středu premiéru opera Aleše Březiny, která se vrací do 50. let k vyšetřování "čihošťského zázraku". Má to být jakési volné pokračování projektu Zítra se bude, jehož námětem byl proces s Miladou Horákovou. I tentokrát je autorem skladatel Aleš Březina.

Záběr z opery Toufar | foto: Národní divadlo

"Iniciativa vzešla z festivalu Divadelná Nitra, který chystá cyklus Paralelní životy, zkoumající různé aspekty vztahů tajných služeb a občanů. Oslovili mě spolu s divadelníky z dalších posttotalitních zemí," vysvětluje Březina. Režie se ujal Petr Zelenka, koproducentem se stalo pražské Národní divadlo.

Poté, co dostal nabídku, Březina zvažoval několik námětů, nakonec ho nejvíce zaujal právě příběh kněze Josefa Toufara, jenž byl umučen při výslechu.

Fotogalerie

"Odehrává se na pozadí začínajících represí proti církvím, kdy se střetl komunistický režim s rovněž mocnou katolickou církví. A uprostřed střetu se ocitá jeden obyčejný venkovský farář, který je postaven před dilema, zda se nechat zničit totalitní mašinerií, nebo být exkomunikován," zdůrazňuje Březina.

Kněz s dětským hlasem

Na rozdíl od opery Zítra se bude, v níž byly použity i jiné texty, je Toufar založen výhradně na dobových dokumentech. "Ke spolupráci jsem opět pozval Soňu Červenou, která se tentokrát převtělí do Klementa Gottwalda, Alexeje Čepičky a dalších představitelů režimu," říká Březina.

Proti nim stojí církev. Její hlas, včetně papeže, zosobní Vladimír Javorský. Toufara ztvární kontratenorista Jan Mikušek. "Myslím, že tento hlasový obor nejlépe vystihuje až dětskou čistotu člověka, který ale současně nebyl naivní a měl v sobě sílu. Proto byl také režimu trnem v oku," podotýká Březina. Samu záhadu "čihošťského zázraku", kdy se během Toufarova kázání v prosinci 1949 pohnul kříž na oltáři, opera nekomentuje. "Už ji asi nelze vysvětlit," soudí Březina.

Dal se vývoj zvrátit?

Práce na opeře nicméně Březinovi umožnila zahloubat se do historických materiálů. A leccos ho překvapilo. "Třeba to, že mezi komunisty bylo 65 procent katolíků. Také je zjevné, že  komunistický režim zpočátku postupoval velmi opatrně. Jeho představitelé byli ve skutečnosti naprosto nejistí, jakkoli to zpětně vypadá jinak. Dokonce vzniká dojem, že za určitých okolností by se vývoj po 25. únoru 1948 ještě dal zvrátit. Lidé ovšem začínali podléhat psychoteroru," poznamenává Březina.

V tom by také měla spočívat zpráva pro současnost. "Největším nebezpečím je lhostejnost," uzavírá skladatel.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.