Narodil se 10. dubna 1932 v Alexandrii, byl vychován v katolické víře, studoval v Káhiře matematiku a fyziku a čekalo se od něho, že se zapojí do rodinného podnikání. Jenže se vydal jinou cestou. Už v roce 1953 natočil svůj první egyptský film, který ho proslavil ve vlasti, po jeho boku v něm hrála jeho budoucí manželka Faten Hamama. Po sňatku s ní konvertoval k islámu a jejich jediný syn si zahrál mladého Živaga; po rozvodu se herec již nikdy neoženil.
Hned za svou první anglickou roli, šejka v Lawrenci z Arábie, získal nominaci na Oscara ve vedlejší roli a už jako hvězda znovu zazářil o tři roky později v Doktoru Živagovi. Tehdy se psal rok 1965 a herec zažíval proslulost i v jiném oboru, jako jeden z nejúspěšnějších světových hráčů bridže. Později ovšem karetní hru opustil, což vysvětlil slovy: „Rozhodl jsem se, že nebudu otrokem svých vášní – s výjimkou své profese.“
Zemřel egyptský herec Omar Sharif, šejk z Lawrence z Arábie |
Sharif byl k postu nadnárodní hvězdy skvěle vybaven nejen přitažlivým zjevem, k němuž patřil uhrančivý pohled a prokvetlé skráně. Ač žil v Egyptě, nezapřel libanonské a syrské předky. Hovořil anglicky, arabsky, španělsky, francouzsky a řecky, působil i v Itálii. Salonní eleganci návštěvníka kasin – jednou měl právě ve francouzském kasinu incident s policií – podpořil i řadou odborných knih o bridži.
Než začal mít problémy se srdcem a musel na operaci, kouřil sto cigaret denně. Ostatně k dobovému milovníkovi patřily, ne náhodou právě Sharifa kdysi navrhli pro hlavní roli životopisného muzikálu – postavu slavného Rudolpha Valentina. Účinkoval v londýnských divadlech a rád opakoval, že skutečně slavným hercem se stane jeho vnuk Omar Sharif Jr.
K jeho blízkým přátelům náleželi Peter O’Toole, představitel Lawrence z Arábie, jenž prý Sharifovi říkal Freddy, či francouzská zpěvačka Dalida. Ale třebaže byl obklopen ctitelkami a zažil řadu milostných afér, do konce života tvrdil, že exmanželka zůstala jeho jedinou láskou. K jeho starosvětskému stylu se hodil i výrok „agresivní feministky mě děsí“.
Když se stáhl z filmu, prohlásil, že se chce rozhodně věnovat více jevišti – nebo prý vezme „dva týdny u filmu kvůli penězům, i když raději hraju bridž než roli ve špatném filmu“. Žertoval také o svém střetu s policií, díky němuž se prý stal „francouzským národním hrdinou, protože dát ránu strážci zákona je snem každého Francouze“.
Muž, který za Živaga dostal jen patnáct tisíc dolarů a svému právníkovi řekl, ať to nechá plavat, napsal ve svých pamětech: „Vlastně jen chci, aby dnešek vypadal jako včerejšek. Chci toho opravdu příliš?“
