Aenigma je řecké slovo pro hádanku nebo záhadu. Antropozofie je ezoterická nauka, která nabízí mystický vhled do podstaty člověka. Založil ji rakouský filozof Rudolf Steiner (1861–1925).
Steiner svou myšlenku o propojení duchovního světa s pozemskou existencí člověka formoval před první světovou válkou. Mezníkem se stal rok 1913, kdy ve švýcarském Dornachu nedaleko Basileje vznikla umělecká kolonie a první z monumentálních staveb zvaných Goetheanum, ze kterých se potom vliv antropozofie šířil dál.
Její ohlas lze vystopovat jak v díle řady umělců evropské meziválečné avantgardy, jako byli Piet Mondrian nebo Vasilij Kandinskij, tak i v konceptuálních projektech umělců druhé poloviny 20. století, kam patří třeba Joseph Beuys nebo i Karel Malich.
Co bylo doposud opomíjené, je tvorba hlavních představitelů antropozofie, kteří spolupracovali přímo se Steinerem. A právě na ně se zaměřuje olomoucká výstava, která vznikla ve spolupráci s Muzeem umění Moritzburg v německém městě Halle.
Waldorfská škola
To, co návštěvníci Trojlodí v Muzeu umění uvidí, nejsou tedy jen docela líbivé obrázky. Projekt se pokouší lehce přehlížený fenomén nahlédnout v celoevropském kontextu. Mapuje jeho specifika i dění v dalších antropozofických centrech, která postupně vznikala, v širších souvislostech historického rámce umělecké moderny, a to v chronologickém rozpětí od položení základního kamene prvního Goetheana v roce 1913 až po současnost. Mimochodem, právě z iniciativy Rudolfa Steinera a ředitele tabákové firmy Waldorf-Astoria Emila Molta vznikla například v roce 1919 ve Stuttgartu první alternativní waldorfská škola. V této škole během hodin reformované umělecké, dílenské a ruční výuky začaly vznikat typické waldorfské produkty a od roku 1926 byly zhotovovány sériově a distribuovaly se do celého světa.
Podle návrhu soudobého architekta, designéra a sochaře Christiana Hitche z Dornachu jsou do výstavy vkomponovány například tři „obytné výstavní prostory“ – dětský (pedagogický) pokoj, obytný pokoj (pokoj duchovního badatele) a meditační místnost jako ukázky specifického životního stylu vycházejícího z duchovně orientované filozofie života.
