Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzniká film o masové vražedkyni Olze Hepnarové, hrát ji bude Polka

  12:01aktualizováno  12:01
Nejprve se pokusila zabít sebe, pak svou zlobu obrátila vůči jiným. Bylo jí dvaadvacet, když vypůjčeným náklaďákem úmyslně najela do lidí na tramvajovém ostrůvku. Čtyřicet let poté zamíří do kin film Já, Olga Hepnarová, který zkusí zjistit, proč nikdy nelitovala osmi obětí, za něž ji oběsili – jako poslední ženu u nás.

Olga Hepnarová | foto: Z cyklu ČT Když vraždí ženy

Drama v česko-polské koprodukci, jehož první klapka padne na podzim, chystá autorské duo Tomáš Weinreb a Petr Kazda. Weinreb už točil dokument o Miroslavu Davidovi, v podstatě zahořklý monolog podivína, který s Hepnarovou kdysi žil. A Kazda tvrdí, že jim nejde o obhajobu Hepnarové, která před soudem chladnokrevně přiznala, že si dokonce počkala, až bude na nástupišti víc lidí, ale ani o krimithriller či srdceryvný ženský příběh. Slibují silné existenciální drama člověka vymezujícího se proti společnosti.

Projekt podle námětu Romana Cílka chystají ve společnosti Black Balance již delší čas, teprve nyní však mohou vstoupit do výroby. Dostali grant státního fondu kinematografie a našli koprodukčního partnera: polskou firmu Media Brigade. "Příběh filmu není jen český, je univerzální a stále aktuální," vysvětluje Weinreb zájem Poláků. "Podobné případy se dějí pořád a všude. Jaký je rozdíl mezi Hepnarovou a mladíky, kteří vystřílejí v Americe či Evropě půl střední školy?"

Místo činu

Místo činu

Také Agáta Walkoszová z Media Brigade vidí těžiště příběhu v postavě, jež svou osobní situaci řeší krajním způsobem, navíc za komunistické totality. "Polákům film nabídne i nezvyklý pohled na českou povahu," míní koproducentka.

Zač dostala trest smrti

Dne 10. července 1973 vjela Olga Hepnarová úmyslně do skupiny lidí. Tři zemřeli hned, pět v nemocnici, šest těžce zranila. V dubnu 1974 ji Městský soud v Praze odsoudil k trestu smrti. Popravili ji 12. března 1975. Žádost o milost, již podala její matka, Gustáv Husák v zastoupení prezidenta Ludvíka Svobody zamítl. Trest smrti Československo zrušilo v roce 1990.

Od severních sousedů pravděpodobně vzejde též představitelka titulní role. Tvůrci chtěli od počátku pro hlavní hrdinku zahraniční herečku s osobním kouzlem, ale nepříliš známou; díky partnerům začnou hledat právě mezi mladými Polkami. Z domácích tváří se před kamerou objeví Martin Pechlát, Klára Melíšková, Martin Finger či Klára Jandová.

Režiséři celovečerní prvotiny zvolili černobílý obraz; kameru svěřili Martinu Štrbovi, hudbu dodá kanadské duo Crystal Castles. Točit se má do příštího jara a premiéra "svébytného realistického filmu o hledání kořenů násilí", jejž slibují, se plánuje na začátek roku 2014.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.