On-line rozhovor se spisovatelem Arnoštem Lustigem

velikost textu:
vydáno 26.6.2002 12:55

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 26. června 2002 do 13:36

OTÁZKA: Pane Lustigu, pídil jste se po smyslu Vašeho života ? Pokud ano, prozradíte, na co jste přišel? Děkuji za Vaše knihy. Jana
ODPOVĚĎ: Milá Jano, rád bych vám odpověděl. Snad je smyslem mého života psát příběhy, jejichž postavy, hrdinové i nehrdinové jsou na konci moudřejší, lepší, než na začátku. Snad je smysl života v každé naší myšlence, kde uvažujeme o sobě v souvislosti s těmi druhými. Musím vás odkázat na chystanou knížku 3x18 (prosím vás, neberte to jako reklamu, opravdu nevím, jak bych to udělal jinak), kde se mě podobnou otázku z nejrůznějších úhlů ptá můj spoluautor, dotazující se Dr. František Cinger, sám spisovatel, žurnalista a publicista, jako já, jen o dvě generace mladší. Táže se fascinující otázky, tak, jako vy. A nakonec si myslím, milá Jano, že už to, že se ptáte, a co chcete vědět ode mne, svědčí o tom, že smysl svého života hledáte stejně jako já, moji kamarádi, všichni lidé, kteří si chtějí odpvědět na otázku, proč se narodili, k čemu tu krátkou dobu na světě jsou a jaká ozvěna by po nich měla zůstat.

Děkuju za tolik otázek a přiznávám, že na některé nedovedu odpovědět buť tak rychle nebo tak dobře, jak byste chtěli a jak bych možná sám chtěl. Víte, lidi se tolik ptají spisovatelů, herců a hudebníků na spoustu věcí, na které by si mohli odpovědět sami. Snad si chtějí něco porovnat, ověřit. Spisovatel říká ve svých knížkách, co ví, ale nikdy to není všechno. Tu druhou polovinu si doplňuje čtenář podle svých sklonů, povahy, charakteru. Jednou mi můj kamarád Ludvík Aškenazy řekl: To se divíš, kolik v tom lidi našli smyslu, který jsi tam ani nedal. V tom tkví magie literatury. To, že literatura je moudřejší, než autor a někdy, než čtenář. Ještě jednou díky, zvu vás na festival česko-židovsko-německé kultury Devět bran, ze dna oceánu vytažené židovské Atlantidy, citové paměti, kterou nám tady zanechali mrtví a která stojí za připomenutí, protože byla, je a zůstane krásná. Někdy nashledanou, až si trochu odpočinu. Arnošt Lustig 26.6.2002 14:57

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.