"Je to nejhorší překlad, který jsem kdy četl," říká recenzent Petr Fantys o románu, jehož jedna věta například zní: "Její druhé oko tam není, staré volné maso očního víčka nepřikrývá nic."
Porota hned na úvod ceremoniálu předznamenala, že nešlo o lehký text: Ondaatje v něm totiž mísí formu románu a básně, některé formulace jsou komplikované už v originálu. Nicméně neuvěřitelné kiksy autor posudku Richard Podaný nestačil vypočítávat: "Německo odhalíme jako allemandu, což je druh tance. Překladatel si plete forgive a forget, takže věta - Trvá mi dlouho, než zapomenu - má správně znít: Trvá mu dlouho, než odpustí." Úsměv vyvolává také formulace "paštika do obličeje", přičemž podle originálu se v obličeji octne dort. "Copak překladatel neviděl jedinou grotesku?" diví se Podaný, který připočetl i lajdáckou práci s ověřováním reálií: z velké hospodářské krize ve třicátých letech, za oceánem běžně označované jako období Deprese, se stala deprese pro psychiatra.
Nakladatelství Volvox Globator připadl nešťastný Skřipec již podruhé a porotci působili dost zasmušile: "Nemáme z toho radost, protože tituly z tohoto nakladatelství se pravidelně umisťují i na opačné straně žebříčku v soutěži o nejlepší překlad." Za těmito extrémy prý stojí ediční nenažranost: Volvox Globator sice každoročně chrlí na trh vesměs kvalitní tituly, avšak leckdy nejsou adekvátně zpracovány.
Ještě před několika týdny byl podle poroty vážným kandidátem na Skřipec také překlad románu Josepha Hellera Portrét starého muže, který vydalo Ottovo nakladatelství - ostatně amerikanistka Hana Ulmanová nazvala svou recenzi v MF DNES Poslední Heller česky: rozhodně nekupovat! Necitlivost překladatelky Jany Pacnerové se projevila už ve volbě názvu - anglický originál The Portrait of an artist as an old man měl odkazovat na román Jamese Joyce, který u nás Aloys Skoumal přeložil pod názvem Portrét umělce v jinošských letech. Podle porotců by si v "slabších" letech překlad jistě hlavní anticenu odnesl.
Cenou lehčího kalibru je Skřipeček. Za četné nepřesnosti, chyby v odborné terminologii a místy nesrozumitelné formulace jej získal překlad uznávané učebnice N. J. Mackintoshe IQ a inteligence, na němž se neblaze podepsal Petr Hurtík. Jeho překladatelský počin nemá podle porotců daleko k fabulačním schopnostem Jaroslava Haška při redigování časopisu Svět zvířat - pasáže jsou svévolně přemisťovány, jiné vynechány, ačkoli je na ně odkazováno, neshodují se používané zkratky v textu a tabulkách.
Jak lze také něco pokazit
Několik zvlášť neblahých ukázek z nejhorších překladů roku, případně kandidátů na tuto cenu Obce překladatelů.
Z románu Michael Ondaatje: V kůži lva
str. 130: "Vyvaruj se zamrzlých rybníků, peroxidových blondýnek, burzy a akcií..." Text vypadá v pořádku, až na to, že jde o píseň a v angličtině jsou rýmy na slova ponds, blonds, bonds. Ostatně i jinde překladatel rezignoval na rýmy citovaných písňových textů. str.
157: "Přišel z místa, kde plechový hrnek o stěnu byl jedinou formou protestu."
str. 161: "Dal obličej pod kuchyňský vodovod."
str. 168: "Tohle nebude gesto vajíčka, hozeného na okno vlaku."
str. 62: "Dotkne se lokte Alice Gullové a její maso se pohne stranou."
str. 127: "Oheň! vykřikl." Česky se ovšem křičí Hoří!
Joseph Heller: Portrét starého muže
V posudku se píše: překladatelka naprosto skandálně neužívá existující české překlady uvedených děl. Dokonce jsou tu zaměněna díla - ona "dobře známá a velice čtená kniha o depresi" Williama Styrona není jeho prvotina Ulehni v temnotách, leč Viditelná temnota. Přeložit Vonnegutův novotvar Timequake jako Zemětřesení je vyložená chyba; ostatně Časotřesení přednedávnem vydalo Argo. K dalším literárním záležitostem patří systematicky mylný překlad anglického termínu novel coby novela - správně román. Výraz "editor" zajisté neznamená nakladatele, ale redaktora, o naprosto nečeských vazbách typu "udělala ve své vášni pauzu" ani nemluvě.
Porota hned na úvod ceremoniálu předznamenala, že nešlo o lehký text: Ondaatje v něm totiž mísí formu románu a básně, některé formulace jsou komplikované už v originálu. Nicméně neuvěřitelné kiksy autor posudku Richard Podaný nestačil vypočítávat: "Německo odhalíme jako allemandu, což je druh tance. Překladatel si plete forgive a forget, takže věta - Trvá mi dlouho, než zapomenu - má správně znít: Trvá mu dlouho, než odpustí." Úsměv vyvolává také formulace "paštika do obličeje", přičemž podle originálu se v obličeji octne dort. "Copak překladatel neviděl jedinou grotesku?" diví se Podaný, který připočetl i lajdáckou práci s ověřováním reálií: z velké hospodářské krize ve třicátých letech, za oceánem běžně označované jako období Deprese, se stala deprese pro psychiatra.
|
Recenzi Petra Fantyse naleznete ZDE. |
|
Recenzi Hany Ulmanové naleznete ZDE. |
|
Předchozí nositele anticeny Skřipec naleznete ZDE. |
Ještě před několika týdny byl podle poroty vážným kandidátem na Skřipec také překlad románu Josepha Hellera Portrét starého muže, který vydalo Ottovo nakladatelství - ostatně amerikanistka Hana Ulmanová nazvala svou recenzi v MF DNES Poslední Heller česky: rozhodně nekupovat! Necitlivost překladatelky Jany Pacnerové se projevila už ve volbě názvu - anglický originál The Portrait of an artist as an old man měl odkazovat na román Jamese Joyce, který u nás Aloys Skoumal přeložil pod názvem Portrét umělce v jinošských letech. Podle porotců by si v "slabších" letech překlad jistě hlavní anticenu odnesl.
Cenou lehčího kalibru je Skřipeček. Za četné nepřesnosti, chyby v odborné terminologii a místy nesrozumitelné formulace jej získal překlad uznávané učebnice N. J. Mackintoshe IQ a inteligence, na němž se neblaze podepsal Petr Hurtík. Jeho překladatelský počin nemá podle porotců daleko k fabulačním schopnostem Jaroslava Haška při redigování časopisu Svět zvířat - pasáže jsou svévolně přemisťovány, jiné vynechány, ačkoli je na ně odkazováno, neshodují se používané zkratky v textu a tabulkách.
Jak lze také něco pokazit
Několik zvlášť neblahých ukázek z nejhorších překladů roku, případně kandidátů na tuto cenu Obce překladatelů.
Z románu Michael Ondaatje: V kůži lva
str. 130: "Vyvaruj se zamrzlých rybníků, peroxidových blondýnek, burzy a akcií..." Text vypadá v pořádku, až na to, že jde o píseň a v angličtině jsou rýmy na slova ponds, blonds, bonds. Ostatně i jinde překladatel rezignoval na rýmy citovaných písňových textů. str.
157: "Přišel z místa, kde plechový hrnek o stěnu byl jedinou formou protestu."
str. 161: "Dal obličej pod kuchyňský vodovod."
str. 168: "Tohle nebude gesto vajíčka, hozeného na okno vlaku."
str. 62: "Dotkne se lokte Alice Gullové a její maso se pohne stranou."
str. 127: "Oheň! vykřikl." Česky se ovšem křičí Hoří!
Joseph Heller: Portrét starého muže
V posudku se píše: překladatelka naprosto skandálně neužívá existující české překlady uvedených děl. Dokonce jsou tu zaměněna díla - ona "dobře známá a velice čtená kniha o depresi" Williama Styrona není jeho prvotina Ulehni v temnotách, leč Viditelná temnota. Přeložit Vonnegutův novotvar Timequake jako Zemětřesení je vyložená chyba; ostatně Časotřesení přednedávnem vydalo Argo. K dalším literárním záležitostem patří systematicky mylný překlad anglického termínu novel coby novela - správně román. Výraz "editor" zajisté neznamená nakladatele, ale redaktora, o naprosto nečeských vazbách typu "udělala ve své vášni pauzu" ani nemluvě.
