Gavaldin román nakonec česky vyšel až v letošním roce a pod názvem A taková to byla láska… Tento titul je výstižnější.
Zprvu se totiž zdá, že hlavní postavou a "trpícím" bude Chloé, mladá matka dvou dcer, kterou opustil manžel, jenže posléze se hlavním zpovědníkem stává Chloin tchán, pětašedesátiletý Pierre, jenž se jí celá léta jevil jako nekomunikativní akurátník.
Chloé a Pierre vezmou děti a nakrátko s nimi "vypadnou" na chalupu, pryč ze svíravého prostředí města a houstnoucích rodinných poměrů. Tam se - za laskavé asistence dobrého vína - sobě navzájem otevřou, respektive tchán začne vyprávět o svém intenzivním nemanželském vztahu, který prožíval před dvěma desetiletími.
Chloé a její trápení se z příběhu vytrácí, opuštěná matka se stává téměř jen odrazovou deskou, na niž dopadá Pierrova bilance. Dnes lituje, že nenašel odvahu a neodešel k tlumočnici Mathilde, s níž se pět let porůznu scházel.
Autorsky je důraz na Pierra divný. Proč vlastně Gavalda postupovala takhle? Aby dostala do vyprávění prvek odhalování tajemství? Aby si Chloé uvědomila, že věci nebývají jednoznačné a že koneckonců i Pierrův syn, tedy její manžel, může v sobě nést zvenčí těžko pochopitelné, nicméně drásavé a opravdové motivy?
Anebo aby si uvědomila, že není obětí, nýbrž člověkem, který ještě může vědět, co chce, a také ještě má čas a síly to uskutečnit, zatímco u Pierra už je na všechno pozdě...?
Autorská motivace je prostě nejasná, ale - po pravdě řečeno - příliš to nevadí. Jde o literaturu rychlé spotřeby, knihu nekomplikovanou, postavenou na jedné situaci, na několika výstižných postřezích a věrně zachycených pocitech takzvaně každého z nás.
Ideální relaxačně-utvrzovací četba do časů neustávajícího pracovního vysílení a informačního přesycení. On to také ani není moc román; je to novela či delší povídka, v níž postavy nejsou na konci jiné než na začátku, jen mají mezi sebou jiný vztah.
Čtenářský ohlas Anny Gavaldy zejména v rodné Francii je pochopitelný; tvoří knihy v něčem velmi adekvátní současnému životnímu rozpoložení. V tomto civilizačním pásmu relativního blahobytu nastala ztráta horizontu.
Celebrity se pohybují kdesi v nedostupnu, vše ostatní se jeví zatraceně obyčejné - my, skoro všichni ostatní, absolvujeme své malé, zaměnitelné, pomíjivé životy. A čteme své rychle zapomenutelné Anny Gavaldy. Až přestane být zajímavá, bude tuhle psychickou potřebu saturovat jiný literární dodavatel.
Anna Gavalda - A taková to byla láska
Přeložila Silvie Dokulilová. Mladá fronta, Praha 2004, 152 stran, náklad a cena neuvedeny, cena doporučená nakladatelstvím 159 korun.
