I když počasí festivalu pod širým nebem úplně nepřálo, fanoušci se jím nenechali zaskočit a kromě hudby se věnovali všem radostem, které akce tohoto typu, navíc se silným "rodinným" potenciálem, skýtá.
Prvním velkým pátečnám zážitkem bylo vystoupení belgicko-francouzského trumpetisty Erika Truffaze v rámci jeho indického projektu Benares, který doslova křižoval mezi kontinenty a nevyhýbal se ani ohlasům evropské klasické hudby, ovšem vždy v hodně uvolněném pojetí.
Skvělým vyvrcholením pátečního večera bylo vystoupení dua britského kytaristy Justina Adamse a gambijského zpěváka a hráče na jednostrunné housle Juldeha Camary. Tak syrové africké blues jsme u nás asi ještě neslyšeli.
Sobotní odpolední program zahájil íránský, v Praze žijící kytarista Shahab Tolouie, který předvedl své "strunné mistrovství" na bázi průniku perské hudby a flamenka.
Hráčská bravura, obrovská energie a dokonale vystavěná dramaturgie bloku, který měl sílu přesvědčit o tom, že maďarská hudba není jen "obyčejný čardáš", to bylo vystoupení vpravdě legendárních Muzsikás.
Šamanské zpěvy Sámijů (Laponců) v ryze současném podání prezentovala velká hvězda world music Mari Boine. Nejen roztančila hlediště bez ohledu na téměř nepřetržité poprchávání, ale zároveň svůj projev posílila o velmi podstatný duchovní rozměr.
Početný konžský soubor Kasai Allstars byl na programu Respectu už vloni, nedostal ale na své evropské turné víza. Letos se konečně fanoušci dočkali - a byli odměněni fascinující podívanou.
Zvláštní napětí u Kasai Allstars vyvolává mix tradičního a současného. Platí to nejen pro samu hudbu resp. její interpretaci, ale i pro kostýmy protagonistů.
Skvěle obsazený ročník Respectu uzavřel opravdovou etno-taneční párty inovátor malijské tradiční hudby Issa Bagayogo, mixující západoafrickou loveckou hudbu, taneční beaty a acidjazzové konstrukce. Festival stejně jako v minulých letech svou výlučnost jednoznačně potvrdil.
