V přetěžké době, kdy není co vysílat, budeme obracet mysl divákovu k nejlepším tradicím malé, leč hrdé televizní zemičky, zdůrazňujíce historicky trvalé hodnoty lidového smíchu. Peoplemetry buďtež s vámi i s námi!
Tudíž hned prvá prázdninová sobota na ČT 1 trylkovala Pepíčku, začni, mé srdce lační, neboť se na jevišti estrády Neváhej a toč! sešli Josefové, Josefínky a Pepčata všech bavičských rejstříků, na Nově se přidali pod heslem Václava mám nejradši, protože tu pod záminkou nové soutěže oprášili stařičkou Zlatou mříž s bodrým poldou Vaškem, a pamětnickou notičku pěkně od podlahy přitvrdila i Prima s filmovým Fešákem Hubertem, vyhlášeným pardálem dávné žižkovské galerky.
Chyběli snad už jen Sultán, Tyrl a dožínky. Pravda, ne každá tradice zůstane bez poskvrnky. Leckdo zamáčkl slzu nostalgie při pohledu na politiky šaškující kdysi ve Zlaté mříži, dnes však už časem odváté či znovu vylézající z děr a syčící na tutéž Novu, kde se tak družně veselívali.
Také erotické Peříčko má své mouchy - soutěžním poměřováním rekordních poprsí oslavilo již sté pokračování, ovšem na růstu populační křivky není ten náramný kus obětavé práce pořád znát. Zákon schválnosti drze postihl i pilíř z nejpevnějších, 438. vydání projevu Volejte řediteli.
Vladimír Železný sice neopomněl ujistit, že ani on, ani jeho průkopnický pořad jednoho muže skončit nehodlají, jakmile však chtěl s pýchou představit internetové stránky Novy, jal se počítač stávkovat. Že by další nekalý zásah spiklenců, kteří, jak už předtím naznačil, kují pikle v pražských restauracích?
Bdělý Novák aby teď chodil po hospodách s očima na šťopkách a každou podezřelou partičku hlásil řediteli. Je-li tak zle, že se národ musí semknout pod idylickým krovem Chalupářů, jen odrodilec by šťoural do malicherností, jako byly francouzský cyklus o blechách a mouchách v hlavním čase ČT 2, neúspěch příliš rafinovaných amerických komedií u publika Novy či obliba rosolovité německé romantiky na Primě. Co taky s falešným pozlátkem světa? Vždyť Vašek s Pepou to umějí jinak rozpálit!
Tudíž hned prvá prázdninová sobota na ČT 1 trylkovala Pepíčku, začni, mé srdce lační, neboť se na jevišti estrády Neváhej a toč! sešli Josefové, Josefínky a Pepčata všech bavičských rejstříků, na Nově se přidali pod heslem Václava mám nejradši, protože tu pod záminkou nové soutěže oprášili stařičkou Zlatou mříž s bodrým poldou Vaškem, a pamětnickou notičku pěkně od podlahy přitvrdila i Prima s filmovým Fešákem Hubertem, vyhlášeným pardálem dávné žižkovské galerky.
Chyběli snad už jen Sultán, Tyrl a dožínky. Pravda, ne každá tradice zůstane bez poskvrnky. Leckdo zamáčkl slzu nostalgie při pohledu na politiky šaškující kdysi ve Zlaté mříži, dnes však už časem odváté či znovu vylézající z děr a syčící na tutéž Novu, kde se tak družně veselívali.
Také erotické Peříčko má své mouchy - soutěžním poměřováním rekordních poprsí oslavilo již sté pokračování, ovšem na růstu populační křivky není ten náramný kus obětavé práce pořád znát. Zákon schválnosti drze postihl i pilíř z nejpevnějších, 438. vydání projevu Volejte řediteli.
Vladimír Železný sice neopomněl ujistit, že ani on, ani jeho průkopnický pořad jednoho muže skončit nehodlají, jakmile však chtěl s pýchou představit internetové stránky Novy, jal se počítač stávkovat. Že by další nekalý zásah spiklenců, kteří, jak už předtím naznačil, kují pikle v pražských restauracích?
Bdělý Novák aby teď chodil po hospodách s očima na šťopkách a každou podezřelou partičku hlásil řediteli. Je-li tak zle, že se národ musí semknout pod idylickým krovem Chalupářů, jen odrodilec by šťoural do malicherností, jako byly francouzský cyklus o blechách a mouchách v hlavním čase ČT 2, neúspěch příliš rafinovaných amerických komedií u publika Novy či obliba rosolovité německé romantiky na Primě. Co taky s falešným pozlátkem světa? Vždyť Vašek s Pepou to umějí jinak rozpálit!
