Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Znalci Seiferta jsou překvapení, našly se jeho neznámé a nevydané texty

  7:30aktualizováno  7:30
Třiadvacet dosud neznámých publicistických textů spisovatele a nositele Nobelovy ceny Jaroslava Seiferta se našlo v nezpracované pozůstalosti redaktora Lidových novin Ivana Herbena. Jde o soudničky, které Seifert publikoval pro noviny v roce 1929. Literární historici o nich dosud nevěděli

Jaroslav Seifert | foto: www.math.cas.cz

Texty objevily Lidové noviny (LN). "Pro všechny seifertovské badatele je to velké překvapení," citují LN editora Seifertových sebraných spisů Jiřího Brabce.

Třiadvacet soudniček Seifert publikoval v LN v říjnu a listopadu 1929. Na jaře téhož roku se básník rozešel s komunistickou stranou a byl vyhozen z jejího nakladatelství. Po několik měsíců trvající spolupráci s LN zakotvil na počátku roku 1930 v sociálnědemokratickém tisku.

"Dosud jsme znali jen tři Seifertovy prozaické texty publikované v Lidových novinách v září 1929," uvedl Brabec. Nikdo podle něj nepředpokládal, že by se nějaké texty mohly objevit i v listopadu, kdy již Seifert začal spolupracovat s Právem lidu.

U tří nyní nalezených Seifertových soudniček se podařilo najít i rukopisy. Podle deníku jde o dosud jediné známé dochované rukopisy Seifertových publicistických děl z 20. až 40. let.

Nezpracovaná pozůstalost redaktora LN Herbena je uložena v Literárním archivu Památníku národního písemnictví. Jedním z důvodů, proč byly Seifertovy soudničky objeveny až nyní, může být podle LN i to, že je podepisoval nezvyklou zkratkou -jt-. Seifert byl podle deníku "pilný soudničkář" a referoval o kauzách, které se projednávaly u Krajského soudu trestního v Praze.

Psaní o hloupém a banálním zlu ho ubíjelo

V soudničkách Jaroslav Seifert psal o kauzách, které se projednávaly u Krajského soudu trestního v Praze. Šlo většinou o drobné kauzy: krádeže, rodinné spory, rvačky.

Po odchodu z LN psaní soudniček zanechal zcela. Později napsal, že ho ubíjela povinnost psát o strašlivě nezajímavém, hloupém a banálním zlu. "Odcházím raději zklamán a vyberu si zaměstnání, které by spíše vyhovovalo mé zženštilosti, mému útlocitu. (...) zdá se mi, že je lepší býti špatným a hladovým básníkem než proslulým a vyžraným žurnalistou," citují Seiferta LN.

Seifert v článku, který vyšel v Rozpravách Aventina 12. prosince 1929, naznačuje, že mnohdy sympatizoval s obžalovanými v jejich konfliktu s policisty.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.