Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Znalci Seiferta jsou překvapení, našly se jeho neznámé a nevydané texty

  7:30aktualizováno  7:30
Třiadvacet dosud neznámých publicistických textů spisovatele a nositele Nobelovy ceny Jaroslava Seiferta se našlo v nezpracované pozůstalosti redaktora Lidových novin Ivana Herbena. Jde o soudničky, které Seifert publikoval pro noviny v roce 1929. Literární historici o nich dosud nevěděli

Jaroslav Seifert | foto: www.math.cas.cz

Texty objevily Lidové noviny (LN). "Pro všechny seifertovské badatele je to velké překvapení," citují LN editora Seifertových sebraných spisů Jiřího Brabce.

Třiadvacet soudniček Seifert publikoval v LN v říjnu a listopadu 1929. Na jaře téhož roku se básník rozešel s komunistickou stranou a byl vyhozen z jejího nakladatelství. Po několik měsíců trvající spolupráci s LN zakotvil na počátku roku 1930 v sociálnědemokratickém tisku.

"Dosud jsme znali jen tři Seifertovy prozaické texty publikované v Lidových novinách v září 1929," uvedl Brabec. Nikdo podle něj nepředpokládal, že by se nějaké texty mohly objevit i v listopadu, kdy již Seifert začal spolupracovat s Právem lidu.

U tří nyní nalezených Seifertových soudniček se podařilo najít i rukopisy. Podle deníku jde o dosud jediné známé dochované rukopisy Seifertových publicistických děl z 20. až 40. let.

Nezpracovaná pozůstalost redaktora LN Herbena je uložena v Literárním archivu Památníku národního písemnictví. Jedním z důvodů, proč byly Seifertovy soudničky objeveny až nyní, může být podle LN i to, že je podepisoval nezvyklou zkratkou -jt-. Seifert byl podle deníku "pilný soudničkář" a referoval o kauzách, které se projednávaly u Krajského soudu trestního v Praze.

Psaní o hloupém a banálním zlu ho ubíjelo

V soudničkách Jaroslav Seifert psal o kauzách, které se projednávaly u Krajského soudu trestního v Praze. Šlo většinou o drobné kauzy: krádeže, rodinné spory, rvačky.

Po odchodu z LN psaní soudniček zanechal zcela. Později napsal, že ho ubíjela povinnost psát o strašlivě nezajímavém, hloupém a banálním zlu. "Odcházím raději zklamán a vyberu si zaměstnání, které by spíše vyhovovalo mé zženštilosti, mému útlocitu. (...) zdá se mi, že je lepší býti špatným a hladovým básníkem než proslulým a vyžraným žurnalistou," citují Seiferta LN.

Seifert v článku, který vyšel v Rozpravách Aventina 12. prosince 1929, naznačuje, že mnohdy sympatizoval s obžalovanými v jejich konfliktu s policisty.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Katja Kettu
RECENZE: Uštípli jí jazyk. Šokující Můra líčí příběh ve stínu gulagu

Finská prozaička Katja Kettu má smysl pro nesmyslné lásky. V Porodní bábě, z níž se stal světový bestseller, líčí vztah mezi Finkou a německým důstojníkem, v...  celý článek

Kunal Nayyar na Emmy Awards (Los Angeles, 22. září 2013)
Manželka si myslela, že Teorie velkého třesku je porno, líčí herec

Kunal Nayyar patří mezi nejlépe placené televizní herce světa. Už deset let září v oblíbeném sitcomu o partě kalifornských podivínů Teorie velkého třesku jako...  celý článek

Z filmu Muži, kteří nenávidí ženy
Milénium představí Lisbeth Salanderovou popáté. Příštím dílem skončí

Knižní sága Milénium odstartovala úspěch severské krimi, na které se později svezli i autoři, jakými je Jo Nesbo nebo Jussi Adler-Olsen. V září vyjde další...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.