V první půli dotěrní bulvární fotografové uštvou rodinu idolu akčních filmů málem k smrti, v druhé půli jim to herec vrací.
Víc se toho nestane, takže divák má spoustu času hloubat o detailech. Třeba o tom, že smyšlený film s příznačným názvem Síla adrenalinu, na jehož premiéře hrdina v úvodu září, by byl možná zajímavější než celý Paparazzi. Či o tom, proč Cole Hauser v hlavní roli připomíná spíše beránka s výrazem ministra Cyrila Svobody než akčního hrdinu z rodu Stallonů a Schwarzeneggerů.
Dobro a zlo kreslí Paparazzi tak názorně, až občas vyvolá bezděčný úsměv. Dlouze představuje vzornou, šťastnou, milující rodinku vycházející herecké hvězdy, posledního pravého chlapa – původně tesaře, který na změkčilé právnické kličky Hollywoodu nemá žaludek. Pročež nejprve spisovně žádá o právo na soukromí, pak přidá ránu do zubů, a když ani to nepomůže, nasadí tmavé brýle, semkne čelist a jde na věc.
Naopak novináři, s nimiž vede válku, jsou už od pohledu natolik odporní, že by od nich ani bin Ládin kůrku nevzal. Mluví totiž sprostě, kouří, pijí, jsou zarostlí, uválení, určitě i páchnou, cynicky se chechtají, když se zvedají z baru se slovy "Tak jdem vydělávat prachy", zkrátka působí jako banditi z westernu. Však také vyjde najevo, že všichni mají kriminální minulost!
Přesto je hrdinova vražedná pomsta, byť rafinovaná a vykonaná v rukavičkách, morálně sporná. A ještě ohavnější podraz Paparazzi páchá na divákovi: láká totiž na atraktivní hollywoodské kulisy, lovci senzací tu v řeči zmiňují hvězdná jména, kterak ve skrytu fotili Clooneyho a kam jde na oběd Kidmanová – jenže na plátně se vyskytují tváře, jaké do továrny na sny chodí zadním vchodem.
