Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Píše a žije jako Hrabal, po třináctileté pauze mu vychází nový román

  13:10aktualizováno  13:10
O slovo se hlásí obsáhlý román Václava Kahudy, sedmisetstránkový román Vítr, tma a přítomnost. Autor se živil jako noční hlídač či hrobník, jeho díla obsáhnou války, totalitu i hospodská moudra.

Spisovatel Václav Kahuda | foto: Časopis Host

Tvrdí, že ho vlastní psaní zachránilo před zešílením. A má za sebou osud téměř hrabalovský: Václav Kahuda se vyučil štukatérem, dělal hrobníka, nočního hlídače i obsluhu na čističce odpadních vod. Jeho román Houština z roku 1999 byl nadšeně přijat a rychle rozebrán, v roce 2001 napsal Proudy. A pak se odmlčel s tím, že už řekl vše, co bylo třeba říct.

E-kniha Vítr, tma a přitomnost

Elektronická verze knihy stojí 249 Kč a je k dostání na Knihy.iDNES.cz

Teprve teď vychází jeho sedmisetstránkový román Vítr, tma a přítomnost. Vydává ho nakladatelství Druhé město. Původně byl román ještě delší a měl vyjít už vloni. "Měl tisíc stran, takže bylo jasné, že to budou redaktorské galeje. Proto se také vydání knihy o půl roku posunulo," přiznává nakladatel Martin Reiner.

Podle všeho půjde o svébytnou detektivku, jenomže Kahuda se nečte pro holmesovskou dedukci, ale proto, že dokáže tvarovat a­ vrstvit slova jako ten nejjemnější bublinář i nejfortelnější kovář. Přitom je tu hutný obsah, filozofické tázání i zoufalé vědomí vlastní malosti uprostřed světa a dějin. Ne nadarmo ho kromě Hrabala přirovnávají i k německému nobelistovi Günteru Grassovi.

Pod diktátem moci

Román Vítr, tma a přítomnost je exkurzí po různých centrech moci. Hrdina totiž pátrá po osudu svého děda: "Za protektorátu byl opakovaně vyslýchán nějakou německou bezpečnostní složkou, snad gestapem. A jednoho dne roku 1939 se vrátil z týden trvajících výslechů - snad měl být v Drážďanech, vrátil se v noci, ulehl a druhý den ráno vstal z postele a zemřel," popisuje Kahuda.

Václav Kahuda

Vlastním jménem Petr Kratochvíl (1965), v 80. letech spoluzaložil a redigoval Branické almanachy. Publikoval v časopisech Iniciály, Vokno, Tvar, Weles, Salon Práva a v literární revue Moderní analfabet. Od roku 1986 prošel řadou dělnických zaměstnání. Je autorem novel Příběh o baziliškovi (1992), Veselá bída (1997) či souboru povídek Exhumace (1998).

Začíná po pravdě o dědovi pátrat v policejním archivu první republiky a protektorátu, najde výtahy z bankovních registrů, hromádku osobních dopisů.

"Postupem času se hromadily informace, až to dostávalo obrysy úkladného činu, jedna z mnoha nenápadných tragédií na hlubokém a temném pozadí války," dodává. Jenomže jako by se zdálo, že i sedmdesát let od dědovy smrti někomu zatraceně vadí, že se vnuk v ­tom případu šťourá.

Ovšem Kahuda kutá pochopitelně hloub - nejde tu jen o jeden osud a ­o jednu válku. Jakoby mimochodem se skládá sociologický a dějinný obraz evropských událostí posledních století i krize poslední pětiletky, čtou se pozapomenutí autoři, odkazuje se na filmy, zcela autobiograficky se chodí po hospodách a ­besedách, vzpomíná se na rockfesty a za bolševika zakázané časopisy.

To všechno výsostně literárně: "Systém se obrozoval jak fénix, chystal se shořet a vstát z popela - a na to je potřeba hodně lidského materiálu. Mravenců."







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.