Příběh Muzikál aneb Cesty ke štěstí, jehož první záběry natočila v neděli režisérka Slobodanka Radun podle scénáře Václava Sadílka ml., se odehrává mezi současnými posluchači konzervatoře, kteří na letním soustředění zkoušejí Starce na chmelu. Nejprve nad klasikou ohrnují nos, postupně však propadnou jejímu kouzlu.
Neobvyklý tvůrčí tým, kde se herec Jiří Mádl ujal dramaturgie a jeho kolegyně Dana Morávková choreografie, tak slibuje přirozenou poctu legendě bez násilných úprav. „Nejde o tradiční muzikál se zpívanými dialogy a výstupy posouvajícími děj, hudební čísla tvoří přirozenou součást života i výuky mladých herců a zpěváků, o nichž film vypráví,“ osvětlují tvůrci princip „divadla ve filmu“.
Pamětník Laufer
Původní písně se tedy vrátí na plátno v omezeném počtu a v jevištní podobě, která bude ctít tehdejší nastudování choreografa Josefa Koníčka. Hudba se ponese od 60. let po moderní zvuk a tančit se bude bossa nova i hip hop. Před kamerou se představí Vica Kerekesová, Roman Vojtek, Martin Písařík, Adam Mišík či Vladimír Polívka, ze starších tváří Jiří Korn, Václav Kopta – a v neposlední řadě Josef Laufer, který v původních Starcích na chmelu ztělesnil jednoho z kytaristů v černém.
Hledání klíče
Skladatel Petr Malásek přiznává, že nad nabídkou „sáhnout na rodinný poklad“ zprvu váhal. „Celé týdny a měsíce jsme debatovali, hledali argumenty pro a proti, paralely se světem dnešní mládeže. Až se zrodil jakýsi klíč, který by mohl zaručit svébytnou kvalitu bez parazitování na předloze a oslovit pokolení, o kterém vypráví,“ věří.
Ctitelům prvních Starců na chmelu pak má film Muzikál aneb Cesty ke štěstí podle Maláska dokázat, že „určité principy lidského chování a jisté morální čistoty jsou věčné a všudypřítomné v lidském životě napříč věky, místy i generacemi“.
