Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nové písně točil Bryan Adams i v Praze

  13:22aktualizováno  13:22
K tomu, abych vydal nové album, potřebuji nové písně, vysvětluje kanadský rocker Bryan Adams, proč pět let nevydal novou řadovou desku. "Já to dělám tak, že si točím demosnímky, a když si ty nahrávky mohu vypálit na CD v pořadí jako na budoucí album, je čas na nahrávání."

Touto metodou vzniklo i právě vydané album Room Service. Poslední dva roky prožil víceméně na turné a trávil, jak sám říká, mnoho hodin neužitečně - nudou v hotelovém pokoji: "Na takových šňůrách je muzikant kreativní jen ty dvě hodiny, co je na pódiu."

Jeho zvukový technik proto postavil malé nahrávací studio, které se vešlo do dvou kufrů. A tak si Adams mohl buď v pokoji, nebo na zvukové zkoušce nahrávat nové snímky. Mezi místy, kde točil, je mimo jiné uveden i hotel, ve kterém bydlel v době svého pražského koncertu v dubnu 2003.

Tyto snímky pak použil jako hrubý základ pro definitivní verze, které nahrál v profesionálním studiu. Nevýhodou takového postupu je inspirace. Už dřív se říkávalo, že rockoví muzikanti po svém třetím albu znají ze života jen hotelové pokoje a o ničem jiném nezpívají.

To je i současný Adamsův problém. Stává se tulákem po hvězdách, který v šedi hotelových komnat těží ze vzpomínek z dětství, z toho, co četl, nebo z vlastní fantazie. Nepřekvapí, že mnoho nových písní má v sobě zafixována témata nebo motivy cesty nebo má v sobě energii pohybu.

Hledání nápadů
Adamsova deska se od jeho snímků z devadesátých let liší tím, že tolik netěží ze silných pomalých skladeb, jako byla ústřední melodie z Robina Hooda Everything I Do (I Do It For You) nebo půl tuctu dalších, které po ní následovaly. Ne že by třeba Flying byla špatná skladba.

Je to silná melodická balada s jemnými irskými názvuky, bude z ní velký hit, ale chybí jí vášeň a průraznost nejslavnějších Adamsových songů. Trochu připomíná balady Roda Stewarta z druhé poloviny sedmdesátých let.

Je příkladem kompoziční metody, kterou dnes rockoví muzikanti používají. Skladatel nahrává každou chvíli, kdy si jen tak pro sebe brnká na kytaře. Po určité době se k snímku vrátí a snaží se najít zajímavý nápad. Adams tvrdí, že téma k Flying ho napadlo před dvěma roky v době práce na hudbě k animovanému filmu Spirit: The Stallion Of Cimarron, ale ztratilo se mezi desítkami jiných.

Teprve později při přehrávání svých "zvukových poznámek" Adams asi patnáctivteřinové téma našel. Hotovou píseň pak nazpíval v hotelovém pokoji bezprostředně po jednom koncertě ve Španělsku. "Byl jsem dokonale rozezpívaný a hlas měl tu správnou barvu."

Adams na své desce ukazuje, že práce dnešní světové špičky už nemá nic společného s bohémstvím prvních rockových generací. Je to kontinuální proces skládání a komponování, úmorná práce, při níž se dbá na to, aby ani drobek nespadl pod stůl. Stále více se také propojuje komponování a nahrávání.

Je otázka, zda Room Service naplňuje to, co od pětačtyřicetiletého Adamse jeho příznivci očekávají. Není to tak uřvaná a energická deska s jednoduchým rytmickým základem, jak bývalo dříve zvykem. Úbytek agresivity nahradil zpěvák springsteenovským vypravěčským stylem. A tak chce pokračovat i nadále. Chystá akustické album: "Budu to jen já a harmonika."

Začínal jako bubeník
Ve střední generaci pop hvězd zabírá kanadský zpěvák Bryan Adams velmi vážené místo. Nejen kvůli víc než 40 milionům prodaných desek. Je jedním z těch, kdo vytvořili řízný styl na hranicích popu a rocku, postavený na výrazném, chraplavém hlase a vášnivém projevu.

Už pětadvacet let je neodmyslitelnou součástí moderního pop rocku. I když si ve své koncertní kapele sám hraje na baskytaru, začínal jako bubeník. Dnes má na kontě třicítku skladeb, které obletěly svět. Jedna z nich, ústřední píseň z filmu Tři mušketýři, se prý zanedlouho objeví i jako součást připravovaného muzikálu Michala Davida.

Adams má velký smysl pro melodii. Není divu, že ho proslavily pomalé balady. Ta nejslavnější, Everything I Do (I Do It For You) z filmu o zbojníku Robinu Hoodovi, je možná vůbec nejznámější písní první poloviny devadesátých let. V Británii s ní vedl žebříčky neuvěřitelných 16 týdnů.

Adams marnotratně rozdává některé své nejlepší písně jiným zpěvákům. Z jeho darů se těšil Joe Cocker, Tina Turnerová, Bonnie Raittová a další. S mnohými z nich si své písně s chutí zazpíval. Nechyběl mezi nimi ani velký tenorista Luciano Pavarotti.

Kanadský rocker Bryan Adams

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Záběr z festivalu Brutal Assault 2017
Brutal Assault hlásí rekordní návštěvu, metalisté udělili lepší dvojku

Na metalový festival Brutal Assault, který v neděli skončil v areálu pevnosti v Josefově na Náchodsku, dorazilo rekordních zhruba 20 tisíc návštěvníků. Ti v...  celý článek

Momentka z letošního ročníku maďarského festivalu Sziget (10. srpna 2017)
Na Glastonbury východu to páchne elektronikou a voní svobodou

Budapešť (Od našeho zpravodaje) Festival Sziget oslavil své pětadvacáté narozeniny se 450 tisíci návštěvníky z více než stovky zemí světa včetně třeba vzdálené Austrálie. Jedna z největších...  celý článek

Robbie Williams (Letiště Letňany, Praha, 19. srpna 2017)
RECENZE: Robbie Williams stále boduje v popové těžké váze

Sobotní koncert Robbieho Williamse na pražském Letišti Letňany byl ukázkovou popovou show ze staré školy. Hvězdný britský zpěvák skutečně zpíval, kapela hrála...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.