Z původní obálky knihy Dívka, která si říkala Tuesday

Z původní obálky knihy Dívka, která si říkala Tuesday | foto: HarperCollins

RECENZE: Dobré čtení přinášejí dva mstitelé a jeden sadomasochista

  • 0
Američan Robert Littell umístil část svého románu do totalitní Prahy, Brit Stephen Williams do londýnského podzemí. A Švéd Mats Olsson nechává svého hrdinu i s jeho tajemstvím trochu se toulat světem.

Dívka, která si říkala Tuesday (80 %)
Kniha Stephena Williamse je čirý děs. Její mladičká a křehká hrdinka připomíná Lisbeth Salanderovou, a to nejen dokonalou znalostí počítačů. Tuesday (důvod, proč si zvolila tuto přezdívku, se dozvíme až v závěru) ovládá i nejrůznější zbraně a ze svých úkrytů v podzemí londýnského metra vychází jen proto, aby se mstila příslušníkům jednoho zločineckého gangu, kteří mlátí a znásilňují mladé ženy. A její pomsta je skutečně drastická. Člověk by vlastně neměl sympatizovat s masovou vražedkyní, ale když nakonec zváží její důvody, chtě nechtě pro ni nalezne určité ospravedlnění. Vyšlo v nakladatelství Domino.

Trest a smrt (80 %)
Harryho Svenssona přestala bavit novinařina, na odchodnou dostal spoustu peněz a chce si otevřít někde na jihu Švédska restauraci. Jenže život mu zkomplikují vraždy žen a při vyšetřování musí tajit jak to, že jednu z nich znal, tak svou zálibu v sadomasochistických praktikách. Ty totiž evidentně ovládá i hledaný pachatel. Mats Olsson obdařil Harryho značnou dávkou cynismu a smyslem pro ironii, s níž glosuje například současnou žurnalistiku. Dodal tím své drsné, slušně vystavěné, sice chvílemi zdlouhavé, ale rozhodně nekonvenční detektivce další rozměry. K románu, který vydala Kniha Zlín, se čtenář klidně časem s chutí vrátí.

Amatér (70 %)
Teroristé přepadnou americký konzulát v Mnichově. Chtějí si vynutit propuštění svých palestinských kolegů z německého vězení, a aby svému požadavku dodali na důrazu, zastřelí mladou Američanku, snoubenku kryptografa v CIA Charlieho Hellera. Zhroucený muž marně usiluje o to, aby se CIA pomstila – až když začne vydírat jejího ředitele přísně tajnými materiály, ke kterým se jako šifrant dostal, uspěje se svými podmínkami. Cesta za pomstou ho přivede do Československa první půle 70. let, kde našli teroristé azyl (ostatně to se stávalo nejen v knize). A Heller, de facto amatér, náhle čelí teroristům i nástrahám profesionálů zdejší zpravodajské služby.

Některé pasáže z totalitní Prahy mohou sice působit lehce úsměvně, ale i tak díky nejen za napínavý příběh, ale také za připomenutí naší minulosti. Román Roberta Littella vydala MOBA.