Obal alba Jeviště.

Obal alba Jeviště. | foto: EMI

Nové album kapely Kryštof je nejlepší tam, kde zní postaru

  • 11
Kryštof si věří. Svou pátou desku nazvanou Jeviště vydává mimo hlavní obchodní sezonu hned zkraje roku. V digitální formě se ve čtvrtek objevila nejprve na internetu, fyzicky se cédéčko do obchodů dostane 22. ledna.

Přestože jejich písničky z rozhlasového éteru prakticky nezmizely, od vydání jejich poslední studiové desky Rubikon už uplynulo téměř tři a půl roku. Kam za tu dobu kapela dospěla?

Opravdu elektronika?

Novému albu, které Kryštof točili stejně jako své úspěšné singly z poslední doby s producentem Borisem Carloffem, předcházely různé zvěsti. Kapela se na něm měla nechat inspirovat elektronickou taneční hudbou, ale i současnými kytarovkami, jako jsou Killers či Mando Diao.

Poslechněte si Jeviště, nové album skupiny Kryštof

Ukázky z nového alba exkluzivně na iDNES.cz

Na úvod to tak popravdě nevypadá. Desku otevírá titulní skladba Jeviště a ta, stejně jako následující singl cyRáno, přes tak trochu netypický triphopový rytmus zní ze všeho nejvíc jako "starý dobrý Kryštof".

Už od začátku je tedy jasné, že talent na silné a pompézní kytarové refrény, melancholické nálady ani svůj skladatelský dar, kterým už několik let utváří zvuk českého hlavního proudu, Richard Krajčo neztratil.

Kryštof nahrává CD Jeviště

A i když se třeba aranžemi proplétá víc elektronických zvuků než dřív, na tom, že Kryštof hraje především písničky, které dovedou zaseknout melodický háček, se nic nemění. A že to je zároveň poloha, ve kterých kapela zůstává nejsilnější.

Touhu experimentovat se styly výrazněji naznačí až třetí písnička nazvaná DuDuDuu, která útočí rovným beatem a podivnou kombinací indie rytmiky s až bondovskými dechy.

Výsledek ale po úvodním patosu desky působí infantilně jako její název. A moc tomu nepřidají ani rýmovačky plné na pohled efektních slov, kterým tu však tak trochu chybí význam.

Rýmovačky bez významu

Je to samozřejmě věc vkusu, ale už od skladby Brouci z desky Mikrokosmos mám pocit, že by se Kryštof neměli příliš pokoušet o humor. A platí to i na Jevišti, kde se v podobné křeči ocitla reggae píseň DigiHrách. Tady svou jakože cool a trendy poetiku nezapře text písničkáře Xindla X.

Kryštof nahrává CD JevištěNávrh obalu nové desky kapely Kryštof - Jeviště

Pokud se novým písničkám Kryštofu dá něco vytknout, jsou to právě texty, které narozdíl od hudby ustrnuly. Přestože to nikdy není průšvih ani trapnost, jsou až příliš upovídané a trpí navoněnou obecností.

Je to zvláštní rozpor, protože právě Richard Krajčo je muzikantem, který vždy uměl napsat niternou a přitom srozumitelnou písničku, ze které je cítit prožitek.

Tu na nové desce krom úvodních zastupuje i hodně rozervaná Bůhvíkam, která začíná jen zpěvem za zvuků piana a končí efektní gradací. Znovu připomene temnější náladu desky Mikrokosmos, která přes komerčně menší úspěch zůstává určitě nejlepší nahrávkou, již Kryštof dosud natočili.

Příliš roztříštěné

Oproti jeho sevřenosti působí experimenty Kryštofu na Jevišti občas až příliš rozmáchle. Diskotékový optimismus Stísněné evokuje podobně nečekaně nablblou písničku Human od The Killers, ale Kryštof ji naštěstí ještě vybalancovali tak, že nepadá za hranici vkusu.

Na desce dojde i na jazzové hříčky a závěrečnou Ostravskou baladu, která je něco mezi Nohavicou a balkánskou dechovkou.

Kryštof nahrává CD Jeviště

Na Jevišti jsou silné písničky, které se v hitparádách neztratí. I když v době iPodu je roztříštěnost chabý argument, chybí mu však něco jako jednotící prvek.

Kryštof tu vyzkoušeli mnoho stylů a přístupů. Ale ve výsledku zůstali nejsilnější ve svých klasických rozervaných kytarových vypalovačkách.

HODNOCENÍ MF DNES 60%