Lída Baarová a Gustav Fröhlich

Lída Baarová a Gustav Fröhlich | foto: BVD

Nová kniha odhalí bez (auto)cenzury život a vztahy Lídy Baarové

  • 1
Literární rekonstrukci osudů Lídy Baarové, nejkontroverznější krásky českého filmu, během jejího pobytu v Berlíně v letech 1934 až 1938 vydává v pondělí 1. října Nakladatelství BVD. Nese název (Ne)milostivé léto L. B.

Kniha německé publicistky s českými kořeny Very Vogelerové se na pulty knihkupců v Německu dostane až příští rok, takže její české vydání v překladu Jindřicha Brože je světovou premiérou.

(Ne)milostivé léto L. B. (obal)

(Ne)milostivé léto L. B. vychází z deníku německé předválečné herečky Hildy Körberové, důvěrné kamarádky Lídy Baarové v době, kdy začínala svou kariéru filmové hvězdy německého studia UFA. Společně s ní prožívala nejen filmové úspěchy, ale i všechny ostatní okolnosti jejího berlínského pobytu, včetně vztahů s německou filmovou superstar Gustavem Fröhlichem a později i s říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem.

Lída Baarová

Vlastním jménem Ludmila Babková. Narodila se 7. září 1914 v Praze a zemřela 27. října 2000 v Salcburku. Proslavily ji především role sličných dívek a mladých žen, kterých ztvárnila několik desítek. K jejím nejznámějším filmům patří například Dívka v modrém, Panenství, Život je krásný či Maskovaná milenka. Ve 30. letech s úspěchem natáčela v hitlerovském Německu, odkud se v roce 1939 na příkaz samotného Hitlera musela vrátit do Prahy; důvodem byl poměr s německým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. V roce 1945 byla vyšetřována a vězněna rok a půl za údajnou kolaboraci. Po propuštění se provdala za loutkáře Jana Kopeckého a společně v roce 1948 emigrovali do Rakouska, kde poznala svého druhého muže, se kterým žila 25 let. Jako vdova se usadila v Salcburku a tam také v ústraní a osamění žila až do své smrti v roce 2000.

Nakladatelství slibuje, že čtenáři budou mít možnost vůbec poprvé poznat skutečný život Lídy Baarové, včetně přesných citací jejích pocitů a charakteristik obou fatálních vztahů. Tedy nikoliv to, co ona sama později pod tlakem událostí cenzurovala ve svých pamětech a čeho se drží i její další životopisci.

Kniha vznikla na základě náhodného impulsu. Berlínský novinář Otto Mugrauer se před několika lety shodou okolností dostal k deníku své tety Hildy Körberové, která se spolu se svým manželem, známým německým hercem 30. let Veitem Harlanem, přátelila s mladou, atraktivní českou herečkou.

Faksimile deníku Hildy Körberové

Otto Mugrauer se na základě dochovaných deníků začal zajímat o život Lídy Baarové v Berlíně v letech 1934 až 1938, navštívil dokonce její pražský pohřeb, ale téma zpracoval pouze v několika reportážích. Všechny dostupné podklady však poskytl publicistce Vere Vogelerové, která je zpracovala do literární podoby v žánru na pomezí mezi literaturou faktu a románem.