Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nová cesta Johna Abercrombieho

  1:00aktualizováno  1:00
V konkurenci s novými proudy etnické a alternativní hudby ztrácí jazz značnou míru tiskové publicity. Svou životnost však prokazuje nejen aktivitou klubového a festivalového dění, ale také vlastními "alternativními" řešeními, ukazujícími nové cesty.

CD kvarteta Johna Abercrombieho Class Trip z letošní produkce střediska Manfreda Eichera ECM je pozoruhodnou ukázkou jedné z podob takového druhu hudby.

John Abercrombie (1944), vycházející z jazzrockové generace, dobrý přítel našeho Rudyho Linky, jemuž na jejich společném pražském vystoupení při chybě velektrickém zapojení na pódiu téměř zachránil život, se v posledním čtvrtstoletí řadí k "přemýšlivým" jazzovým kytaristům.

Nikdy však nepokročil tak daleko jako v tomto kvartetu s houslistou Markem Feldmanem (1955), "mnohoživelníkem", který dokázal hrát v hlavním stanu country+western v Nashville, s avantgardisty typu Dava Douglase, Tima Berna nebo s klasickými evropskými ansámbly jako Basel Sinfonietta.

Basista Marc Johnson (1953) měl mezi svými partnery Billa Frisella, ale také Johna Scofielda nebo Ralpha Townera. A bubeník Joey Baron (1955), mimo jiné spoluhráč Johna Zorna nebo Billa Frisella, dokáže muzikantsky držet pohromadě kvarteto, které po většinu času hraje bez zvýrazněného pravidelného beatu - což ovšem pro Barona neznamená jen držet se decentního zvuku košťátek: paličky s širokým zvukovým spektrem úderů tu hrají svou roli.

Podstatným rysem tohoto směru, do jehož čela se Abercrombie svou novou nahrávkou postavil, je možnost kolektivní improvizace, která se vzdává pravidelného ("swingujícího") beatu a nové napětí těží ze souběžného vytváření samostatných melodických linek.

Může se to vlastně srovnávat isprincipem neworleanského tria dechových nástrojů, pro běžného posluchače zní však výsledek zcela odlišně. Rozhodující je působení takové hudby.

Vyžaduje posluchače, který má pro takové vnímání jisté dispozice - ale to jiné druhy "alternativní" hudby vyžadují rovněž.

Abercrombieho Class Trip je opravdu třídní výlet dnešních zkušených jazzových padesátníků do nové oblasti někde mimo hranice zavedených žánrů a stylů hudby. Není to výlet ojedinělý a podobné náznaky se objevují i jinde. Při dnešním směšování všeho nedávno objeveného, a naopak usazování nových kombinací je to jedna zlegitimních a vítaných cest.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mezi hlavní hvězdy 14. ročníku festivalu patřili američtí Ghostface Killah.
Šestnáctý Hip Hop Kemp uvítá legendu. Peníze v hotovosti nepotřebujete

Po multižánrovém Rock for People se do Festivalparku v Hradci Králové stěhuje úzce zaměřená přehlídka Hip Hop Kemp, největší svého druhu v Česku.  celý článek

Primavera Sound 2014: Arcade Fire
RECENZE: Arcade Fire v novince vsadili na retro, závěr trochu nudí

Přízeň, kterou si kanadská kapela Arcade Fire získá svou aktuální deskou u posluchačů, se asi bude lámat podle toho, jak kdo má, nebo nemá rád „osmdesátkový“...  celý článek

Mig 21
Jen na Okoři se mohlo stát, že se Macháček ráno probudil vedle Hapky

Pro koho by bylo sobotní vystoupení Robbieho Williamse v pražských Letňanech příliš masovou akcí, nebo by se chtěl naopak před večerním koncertem hudebně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.