Na rozdíl od baculaté třicátnice Bridget ovšem lehce výstřední modelce Michelle neujíždí vlak, spíše se ještě nevyhrabala z puberty. „Je mi dvacet a prošvihla jsem život,“ tvrdí hned v úvodu, kdy se v rychlém sledu rozejde s přítelem, vyspí se s prvním mužským, který se namane, a pokusí se o sebevraždu. Slabší povahy v téhle chvíli užuž plánují, že se z kina raději vytratí, neboť vše nasvědčuje, že se chystá další z těch horších psychodramat po francouzsku se slovním nimráním se v citech a pocitech, probíhajícím v mondénních kulisách.
Ale film naštěstí originálně přehodí výhybku: dívka se znovu sblíží s onou náhodnou známostí, židovským zvěrolékařem, a s jímavě dychtivou opravdovostí, s níž podniká všechno na světě, se kvůli slibnému vztahu ponoří i do studia mužovy víry. Humor, který tryská z oněch kuchyňských lekcí judaismu, je největší ozdobou filmu, spolu s jiskřivým herectvím ústřední dvojice.
On, navenek zrale tolerantní, ale ve skutečnosti nedůtklivě zranitelný, kdykoli přijde řeč na židovskou otázku, křičí: Neříká se holocaust, ale šoa! Ona, nevzdělaná, ale neodbytná i odzbrojující, když studuje staré filmy i rituály, dodržuje sabat, nutí ho sledovat ruské dokumenty namísto Čelistí, na které se těšil. Tajně stopuje jeho rodiče, jejichž přízeň si chce získat. Vláčí ho na společné lekce k rabínovi a ve svém nadšení jej obviní z vlažnosti vyznání: Ty nejsi dost Žid!
Bůh je velký - já ne | |
režie | Pascale Bailly |
scénář | Pascale Bailly Alain Tasma |
kamera | Antoine Roch |
hrají | Audrey Tautouová Julie Depardieuová Edouard Baer a další |
hudba | Stéphane Malca |
původní název | Dieu est grand, je suis toute petite |
délka | 100 minut |
žánr | komedie |
Bůh je velký - já ne - premiéry | |
kina | 20. června 2002 |
Ale přesto má svůj neokázalý půvab spojující melancholii s úsměvem, a nadto je zajímavým svědectvím o jistém znaku doby - o generaci, která zvídavě objevuje nová a nová náboženství, trochu jako dobrodružství, trochu jako módní doplněk, aby nakonec zjistila, že víra nespočívá v korálcích či svíčkách, a právě tak že nemá nic společného s láskou.
Jenže když je člověku dvacet, chce někam patřit - a má-li přitom tak nevinná kukadla jako Tautouová, divák rád zapomene, že v reálném životě by podobným zhýčkaným manekýnkám s nepříliš oslnivým intelektem spíše naplácal, než aby chápavě sdílel jejich nípání v srdečních záležitostech.
Fotografie z filmu Bůh je velký - já ne. |
Fotografie z filmu Bůh je velký - já ne. |
Fotografie z filmu Bůh je velký - já ne. |
Fotografie z filmu Bůh je velký - já ne. |