Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nositelé státních cen: Legátová a Pelán

aktualizováno 
Státní cena za literaturu letos patří třiaosmdesátileté spisovatelce Květě Legátové, která nadchla svou povídkovou prvotinou Želary z roku 2001. Ocenění, s nímž se pojí suma dvě stě tisíc korun, Legátová ve čtvrtek převzala v Míčovně Pražského hradu od ministra kultury Pavla Dostála.

„A tato kniha je v kontextu současné české literatury knihou mimořádnou. Přináší do ní magickou baladičnost, dávno zapomenutou, a zvláštní provázanost osobitých lidských příběhů v dějišti mezi školou, hospodou, kovárnou, farou a roztroušenými kopaničářskými chalupami. Oněch osm povídek tvoří skrytý, ale faktický román, jehož vypravěčská síla je očividná,“ vyzdvihl v laudatiu oceněné dílo předseda sedmičlenné poroty, literární vědec Antonín Jelínek. „Když jsem panu ministrovi nesl obálku s rozhodnutím poroty o letošní Státní ceně za literaturu, otevřel ji, přečetl verdikt a řekl: Konečně ji poznám. A my si to říkáme také. Takže se nezlobte, paní Legátová, že jsme Vás přinutili vyjít z anonymity a že Vám můžeme osobně srdečně gratulovat,“ dodal Jelínek.

Naopak překladatel Jiří Pelán je postavou na udělovacích ceremoniálech - zvláště v letošním roce - často vídanou a vítanou. Po Ceně Magnesia Litera a zvláštní poctě v rámci Jungmannovy ceny si jeho brilantní překlad italské poezie pozdní secese Básníci soumraku, který v Klubu přátel poezie vydalo nakladatelství Paseka, vydobyl Státní cenu za překladatelské dílo; ta je honorována částkou sto tisíc korun. Volba prý byla v tomto případě jednoznačná, na titulu se shodlo všech sedm porotců.

Státní ceny oživily prvorepublikovou tradici státních ocenění, které se udělovaly v letech 1920 až 1949. U zrodu jejich novodobé historie v roce 1995 stál tehdejší ministr kultury Pavel Tigrid. Za literaturu byli od té doby vyznamenáni básníci Ivan Diviš a Emil Juliš, literární vědec Milan Jankovič, prozaik a literární teoretik Vladimír Macura, spisovatel Josef Škvorecký, básník Karel Šiktanc a prozaik Věroslav Mertl. Většinou se pocta vztahuje ke konkrétnímu dílu, od roku 1999 byl statut rozšířen o možnost udělit cenu za celoživotní tvorbu.

Květa Legátová: žena tajuplná


Květa Legátová je pseudonym ženy jménem Věra Hofmanová. Ta se narodila 3. ledna 1919 v Podolí u Brna, pochází z venkovské kantorské rodiny. Vystudovala češtinu, němčinu, fyziku a matematiku. Po krátkém válečném intermezzu na brněnské konzervatoři, kde učila němčinu, působila na jednotřídkách v Beskydech. Jako politicky nespolehlivá byla často překládána z jedné školy na jinou. Učila přes čtyřicet let. Nikdy se neprovdala.

Z valašských i slováckých oblastí, jimž se říká Kopanice, dlouhodobě čerpala náměty svých baladických a současně naturalistických příběhů. V 60. letech spolupracovala s brněnským časopisem Host do domu, počátkem 90. let vyhrála se svou hrou rozhlasovou soutěž Prix Bohemia.

Prvotina Květy Legátové Želary se ukázala být prozaickým objevem uplynulých měsíců. Obsahuje ucelený cyklus osmi povídek navzájem propojených jednotlivými postavami. Námětem jsou osudy lidí ze zapadlé beskydské vesnice Želary (fiktivní vsi, nejspíše inspirované Starým Hrozenkovem) v době první republiky. Autorčin popis tvrdých, tragických osudů, pokřivených často bídou a těsnými obzory malého světa, je realistický, nesentimentální a současně poetický a plný pochopení k lidské touze po svobodě, po nevědomém směřování k něčemu vyššímu.

Želarský cyklus uzavírá nedávno vydaný příběh Jozova Hanule. Postavy této novely, situované do let druhé světové války, jsou opět titíž obyvatelé Želar, které čtenáři znají z předchozí autorčiny knížky. V centru vyprávění je však tentokrát osud mladé lékařky, která se v zapadlé horské vesnici ukrývá před nacistickým pronásledováním. Na motivy této novely natáčí režisér Ondřej Trojan podle scénáře Petra Jarchovského film s názvem Želary. V kinech bude uveden příští rok.

Jiří Pelán: muž renesanční


Jiří Pelán se narodil 19. července 1950 v Českém Krumlově. V letech 1968-1973 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy francouzštinu a italštinu a po dobu posledního krátkého univerzitního působení Václava Černého také srovnávací literaturu. Po studiích pracoval v nakladatelství Odeon jako redaktor teoreticko-naukových edic, v letech 1990-1991 v této firmě působil jako šéfredaktor. Od podzimu 1991 přednáší italskou literaturu na FF UK, v roce 2000 se zde habilitoval. Vede oddělení italianistiky a spolupracuje s Centrem komparatistiky.

Pelán je komplexní osobností. Spojuje v sobě teoretika s bravurním praktikem, virtuózního básnického interpreta (mezi jinými La Fontaina, Mallarmého) s překladatelem krásné (Nerval, Reverdy, Calvino) i odborné prózy (Todorov, Curtius, Magris). Do současné češtiny převádí stejně tak nejstarší literární památky (Píseň o Rolandovi, Legenda o svaté Kateřině) jako poezii i experimentální prózu posledního století (Ungaretti, Bonnefoy, Beckett, Queneau, Vian) a současně je i jejich zasvěceným vykladačem.

Ostatně v Torstu předloni vyšel pětisetstránkový výbor Pelánových interpretačních textů nazvaný Kapitoly z francouzské a italské literatury. A totéž nakladatelství v minulých dnech vydalo Pelánův esej Bohumil Hrabal: Pokus o portrét, který původně vznikl jako předmluva pro obsáhlý výbor z Hrabalova díla vydaný v Itálii. Kromě toho Pelán spolupracuje na překladech do francouzštiny (Holan, Skácel).

Roku 1991 se Jiří Pelán stal rytířem francouzského Ordre des Arts et des Lettres, 1997 obdržel Cenu Josefa Jungmanna, 1999 italský Ordine al Merito della Repubblica Italiana, 2002 Cenu Magnesia Litera za překlad a „poctu laureátovi“ v rámci Jungmannovy ceny.
                                                                         (kul)


Spisovatelka Květa Legátová.

Spisovatelka Květa Legátová.

Nositelé státních cen za literaturu: Květa Legátová a Jiří Pelán.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tom Cruise v hlavní roli filmu Barry Seal: Nebeský gauner
RECENZE: Vlk z Wall Street má bratra. A Nebeský gauner Cruise roli snů

Odporně bohatý dobrodruh za hranou zákona, který přesto okouzluje, znamená pro herce roli snů. Leonardo DiCaprio ji dostal ve Vlkovi z Wall Street, Tom Cruise...  celý článek

Z filmu Transformers: Poslední rytíř
Nejlépe placeným hercem světa je Mark Wahlberg z Transformers

Nejlépe placeným hercem světa je 46letý Mark Wahlberg, který si loni vydělal 68 milionů dolarů (zhruba 1,5 miliardy korun). Informoval o tom v úterý americký...  celý článek

Děj snímku Po strništi bos se ale odehrává v protektorátu, kdy je rodina...
Svěrákovi vyhráli víkend, film Po strništi bos vidělo 113 tisíc lidí

Tvůrčí tandem otce a syna Svěrákových stále zabírá. Na jejich novinku Po strništi bos přišlo za první víkend podle statistiky Unie filmových distributorů do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.