Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nosferatu v Komedii roznáší smrt

  1:00aktualizováno  1:00
Nevykonávej v životě nic. Vykonej smrt. Takové motto má v pražském Divadle Komedie hra Nosferatu, kterou napsal a režíroval David Jařab.

Ivana Uhlířová jako Mína a Martin Pechlát coby doktor ve hře Nosferatu - Ivana Uhlířová jako Mína a Martin Pechlát coby doktor ve hře Nosferatu (2007) | foto: Kamila Polívková

Nebýt románu Brama Stokera Dracula, možná by historky o upírech nijak výrazně nevyčnívaly nad příběhy o jiných démonech. Ale Stokerův nemrtvý hrabě fascinuje a vrací se v nesčetných variacích, od kýče po vysoce artistní útvary. Svůj příspěvek k vampyrismu nyní předkládá také Divadlo Komedie. Pro pravidelné diváky scény, proslulé zejména moderní německou dramatikou, se upíři v programu možná vyjímají lehce křiklavě.

"Je to světoznámý příběh, který přes svou povrchnost a dětinskost stále láká k hlubším výkladům. V Draculovi se najde něco pro každého. Snad proto patří k nejznámějším moderním legendám. A legendy, které jsou natolik otevřené, aby do nich mohl člověk tvůrčím způsobem vstoupit, mě nenechávají chladným. Profánnost tématu je tedy jen relativní. Pro mě je to veliká sonda do temných stránek lidské duše a temných vrstev naší západní společnosti. Vypovídá o nás mnohé. Zbytek je jen esence, emoce a atmosféra, které jsou nepojmenovatelné, ale možná pro pochopení, pocítění tohoto příběhu klíčové," uvažuje David Jařab.

Dracula ostatně není prvním mýtem, s nímž se Jařab vyrovnává - před dvěma lety "pokoušel" už středověkou grálovou legendu o Parsifalovi, rytíři kulatého stolu.

Dracula jako terorista?
Ze stránek Jařabovy hry prosakuje iracionální strach z neznámého, který v aktérech probouzí agresivní odezvu. Až se čtenáři nabízejí možná trochu laciné paralely. "Kdo se zřekne pozemského života, čeká ho život věčný. A ten už mu nikdo nevezme. Nad tím už nemá smrt žádnou moc. Proč tedy lpět na něčem tak malicherném a nevzdat se toho ve jménu něčeho vyššího a trvalého?" říká v textu hrabě Dracula, jako by citoval z příručky oddaného džihádisty.

A o několik stran dříve vysvětluje Van Helsing, proč Dracula přesidluje z rumunských hor zrovna do Londýna: "Chce zasáhnout centrum naší civilizace. A tím je, historicky i ideově, bezesporu Londýn. Nemůžeme se s ním domlouvat, protože se s námi domlouvat nepřišel. Přišel nás strhnout k sobě do propasti nebo zničit. Buď budeme sloužit 'novému řádu', nebo skončíme s rozmašírovanou hlavou. Tady peníze ani řeč čísel nepomůže. Obchody můžete dělat jenom s tím, kdo respektuje základní pravidla. A tady se obchodovat nedá."

David Jařab však všechny takto přímočaré interpretace odmítá: "Můj Nosferatu je boj s vlastními frustracemi, obavami i tužbami jak na úrovni jednotlivce a jeho duše, tak na úrovni společnosti. Takže i terorismus jako projev něčeho, co nás napadá, ale čemu zcela nerozumíme, zapadá do tohoto výkladu. Nečekejte však jakoukoliv povrchní aktualizaci. Je to podobenství o době, stavu ducha a společnosti, ale je to pořád Dracula. Jenom tohoto fantoma vidíme dnes možná v sobě i okolo sebe trochu jinak."

Jařabův text, s podtitulem "podle Brama Stokera", se skutečně dost věrně drží příběhové linie i postav - je tu lékař Seward, Draculův služebník Renfield, potírač vampýrů Van Helsing, napadená Mína i její manžel Jonathan Harker. Titul Nosferatu odkazuje i na další slavná zpracování vampýrského fenoménu včetně slavného němého filmu z roku 1922.

Fantom duše
"Chtěli jsme se vydělit se z drákulovské kašírky, která ovládla obecné povědomí u nás po roce 1989. Název Nosferatu daleko více poukazuje na hlubší podstatu tohoto 'mýtu' a ne jen na onu všeobecně známou krvesajskou ikonu. Důvodem byla i návaznost na linii výrazných interpretací ze středoevropského kulturního kontextu. Existuje již Nosferatu - Symfonie temnot od F. W. Murnaua s Maxem Schreckem v hlavní roli, Nosferatu - Fantom noci od Wernera Herzoga s Klausem Kinským v roli Draculy a já teď přicházím s Nosferatu, který by mohl mít podtitul Fantom duše," podotýká David Jařab.

Do hlavní role obsadil Stanislava Majera, další postavy ztvární například Hynek Chmelař, Martin Finger, Martin Pechlát či Ivana Uhlířová.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z příprav představení „Hit. Tell the Difference“, které Cirk La Putyka...
Tell the Difference. La Putyka veze akrobaty přímo ze rwandské pláže

Letní Letná začíná už ve čtvrtek. Jedním z prvních představení letošního ročníku pražského festivalu nového cirkusu bude premiéra novinky z dílny Cirku La...  celý článek

Martin Kraus a Chantal Poullain v novém nastudování Šesti tanečních hodin v...
Hrát u Bolka je moje srdeční záležitost, říká Chantal Poullain

Úspěšné nastudování hry Šest tanečních hodin v šesti týdnech se od léta hraje v Divadle Bolka Polívky. Chantal Poullain zde učí už třetí taneční mistr.  celý článek

Z open-air verze představení Tu noc těsně před lesy
RECENZE: Představení u Stalina vylepšují pejskaři, turisté i zevlouni

Jinde je všechno stejné. Tato cynická poznámka uvádí neméně cynický text z pera francouzského dramatika Bernarda-Marie Koltése. Ten své dílo uváděné pod českým...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.