Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nobelovu cenu za literaturu dostal švédský básník Tranströmer

  13:07aktualizováno  15:47
Prestižní Nobelovu cenu za literaturu získal pro tento rok švédský básník a překladatel Tomas Tranströmer. "Skrze své zhuštěné, ale průzračné obrazy nám nabízí čerstvý pohled na realitu," uvedl tajemník Švédské akademie Peter Englund

Švědský básník a překladatel Tomas Tranströmer je 108. nositelem Nobelovy ceny za literaturu. | foto: Jessica GowReuters

Tomas Tranströmer je považován za nejvlivnějšího žijícího švédského básníka. V českých překladech se jeho básně objevily pouze v roce 1992 v časopise Světová literatura a o sedm let později v antologii švédské poezie Ostrými paprsky.

Tranströmer se narodil v roce 1931 ve Stockholmu, poezii začal psát jako třináctiletý a první sbírku vydal v roce 1954, když mu bylo 23 let. Od té doby vydal dalších dvanáct básnických knih. Ve svém díle podle kritiků dále rozvíjí modernistický, expresionistický a surrealistický jazyk poezie 20. století.

V roce 1990 postihl Tomase Tranströmera záchvat mrtvice, jehož následky mu dodnes působí problémy s řečí. Možnost psaní však neovlivňují a autor i nadále publikuje nové básně. Kvůli nemoci však přerušil svoji práci psychologa, které se věnoval paralelně s literaturou a pracoval s mladými delikventy a drogově závislými.

Ještě před letošní Nobelovou cenou získal Tranströmer řadu literárních ocenění, například Petrarkovu cenu v Německu nebo Griffinovu cenu v Kanadě. Autorova poezie byla přeložena do padesáti jazyků. Do angličtiny přeložil Tranströmerovy verše jeho osobní přítel, slavný americký básník Robert Bly.

Vyvolá volba protesty?

Švédský básník a překladatel Tomas Tranströmer je novým držitelem Nobelovy ceny

Letošní volba by mohla vzbudit kontroverze, protože Švédská akademie v minulých letech čelila kritice, že se při výběru soustřeďuje na evropskou literární scénu. Výbor švédských akademiků dokonce najal další experty, aby hodnotili literární díla z neevropských zemí.

Evropané získali sedm z posledních deseti ocenění. Do USA putovala cena za literaturu naposledy v roce 1993, zatímco loni získal cenu za literaturu peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa.

Když je přání otcem myšlenky

Srbská státní televize RTS dnes na běžících titulcích na obrazovce mylně oznámila, že Nobelovu cenu za literaturu za rok 2011 obdržel srbský spisovatel, první prezident srbsko-černohorské Jugoslávie Dobrica Ćosić. Převzala prý agenturní zprávu, která se ukázala jako podvrh, vysvětlila televize.
"RTS se omlouvá divákům i panu Ćosičovi," napsala televize rovněž v titulcích. Neuvedla však, z jakého zdroje nepravou informaci čerpala. Podle agentury AFP byla informace o laureátství Ćosiče krátce zveřejněna také na internetových stránkách rozhlasové stanice B92, tam byla ale jako zdroj uvedena internetová adresa. Stanice uvádí, že údaj stáhla okamžitě poté, co si informaci začala "ověřovat z hlediska autenticity a také spolehlivosti uvedeného zdroje".
Dobrica Ćosić, narozený v roce 1921 v centrálním Srbsku, je známý zastánce srbského nacionalismu, i když ve srovnání s radikály je považován ještě za relativně umírněného. Prezidentem zbytku Jugoslávie sestávající už jen ze Srbska a Černé Hory byl jen necelý rok, od 15. června 1992 do 1. června 1993. Svými příznivci je s ohledem na národoveckou orientaci své tvorby i politiky označován za "otce srbského národa".

Prestižní ocenění nesou jméno švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela (1833–1896). Ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě. Tranströmer je 108. držitelem nejprestižnějšího literárního ocenění na světě.

Maraton udílení prestižních cen bude pokračovat v pátek vyhlášením Nobelovy ceny za mír a vyvrcholí v pondělí oznámením laureáta ceny za ekonomii.

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Usáma bin Ládin
RECENZE: Usáma ukazuje svět, ve kterém je terorismus i mobil cizí slovo

Sci-fi nemusí být jen žánrem, který čtenáři umožňuje útěk z­ reality. Ono ji mimo jiné může celkem trefně glosovat. Alespoň v knihách Lavieho Tidhara to platí...  celý článek

Spisovatelka Nina Weijersová
RECENZE: Umění se změnilo. Už je jen pro oligarchy a hiphopery

Nizozemská spisovatelka Nina Weijersová se stejně jako její hrdinka Minnie vydala na tenký led. Ve svém debutovém románu Následky podává upřímnou výpověď o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.