Letos čtyřiapadesátiletý rodák z Istanbulu patřil mezi kandidáty na letošní ceny za literaturu k favoritům.
"Při hledání melancholické duše svého rodného města objevil nové symboly pro konflikty a křížení kultur," zdůvodnila svou volbu Švédská akademie.
Pamuk se stejně jako řada předchozích vítězů může těšit na zvýšený zájem o své romány. Navíc dostane šek na 10 milionů švédských korun, zlatou medaili, diplom a také na pozvánku na závěrečný banket pro letošní držitele cen, který se uskuteční ve Stockholmu 10. prosince.
VÝBĚR Z DÍLA 1982 - Cevdet Bey Ve Ogullary 1983 - Tichý dům 1991 - Bílá pevnost 1994 - Černá kniha 1997 - Nový život 2001 - Rudá je mé jméno 2004 - Sníh 2005 - Istanbul: Vzpomínky a město |
Svédskou akademii zaujal zejména Pamukův třetí román Bílá pevnost, který ho proslavil po celém světě, odehrávající se v Istanbulu 17. století. "Je to ale zejména příběh, jak se na základě různých příběhů a zkazek vyvíjí lidské ego, a osobnost je zde vykreslena jako nestálá konstrukce," podotkli porotci.
Uznávaný romanopisec loni ve Frankfurtu obdržel Mírovou cenu německého knižního obchodu. Tamní porota vysvětlila volbu podobně jako nobelovská komise. "Zavázal se k pojetí kultury založené na poznání a respektu k druhému".
Turecký spisovatel ve svých dílech sleduje rozpornost i spojnice Východu a Západu, jejich vzájemné protínání, srážky a míjení, takže Východ není tím pravým Východem a Západ skutečným Západem.
Pamuk se také nebojí nahlas vyslovit své názory. Loni pro jeden švýcarský list připomněl genocidu Arménů a Kurdů na území někdejší turecké říše na počátku první světové války.
"Třicet tisíc Kurdů a milion Arménů bylo zavražděno a nikdo kromě mě si o tom netroufá mluvit," prohlásil. Za tato slova následovalo obvinění z "urážky tureckého národa".
Soudní proces, v němž Pamukovi hrozily tři roky vězení, skončil až letos v lednu stažením obvinění. Vyvolal velkou pozornost světových médií a pochybnosti o svobodě projevu v Turecku.
Ironickým řízením osudu Pamuk dostal Nobelovu cenu ve stejný den, kdy ve Francii schválili zákon, podle něhož je popírání arménské a kurdské genocidy zločinem. A Turecko je tím znechuceno.