Pro košickou skupinu No Name hranice mezi Českem a Slovenskem neexistují. Má hity Žily a Nie alebo áno a koncertuje i v odlehlejších místech České republiky, kde uspěl dosud snad jen bavič Miroslav Donutil. Bratři Igor, Roman a Ivan Timkovi, Viliam Gutray a Zoltán Šallai si takovouhle pozici budovali krok za krokem.
"Zpočátku jsme hráli pro šedesát sedmdesát lidí. Ve Staré L'ubovni na nás dokonce přišlo pouhých sedmnáct posluchačů. A to už jsme byli na Slovensku poměrně známou kapelou," říká kytarista a zpěvák Igor Timko. I Prahu oťukávali nejdříve z menších klubů. Když je vyprodali, zkusili Lucerna Music Bar, kde také dnes vystoupí. "Byli jsme odhodlaní v Česku hrát, i když přijde méně lidí. Je to pro nás možnost i pocta, že jsme se k vám dostali jako zahraniční kapela."
Po vydání předloňské desky Počkáme si na zázrak No Name absolvovali 220 koncertů. "Obvykle hrajeme čtyři až pět dní v týdnu. Vyrážíme v úterý ráno, vzdálenost z Košic je velká. Máme svého šoféra. Odehrajeme čtyři nebo pět koncertů. V neděli večer dorazíme domů, najíme se u mámy a zastavíme se u přítelkyň. Takhle nám to vyhovuje," popisuje Igor Timko.
Od roku 1996, kdy kapela No Name vznikla, uplynulo už dost vody na to, aby její členové byli sehraní a vůči sobě vyladění. Včetně skládání hudby: "Někdo začne hrát hudební motivek a ostatní ho rozvinou. A co se týče textů, jsme inspirovaní už třeba jen tím, že spatříme pěknou ženu," říká Igor Timko. Igorův bratr Roman tuhle idylickou notu poněkud narušuje - do písní totiž vnáší temnější textové tóny: "Vždycky jsem psal pochmurnější texty, přitom jsem veselý člověk a nemám nějaké pesimistické pocity. Ale mě baví kontrast, světlo i tma. Zpíváme třeba o soudném dni a potom oslavme si život, bratři, sestry."
Zpočátku si No Name co do popularity pomohli, když oprášili song Kristínka iba spí od Petra Nagye. Píseň Žily je už hitem výlučně z jejich autorské dílny. Byly to právě Žily, píseň s temným podtextem sebevraždy, která oslovila česká rádia, čímž kapele pomohla prorážet "cestu na západ".
Pracovití No Name jsou dnes v dobývání českého trhu dál než I.M.T. Smile či další slovenské kytarové kapely, s nimiž do tuzemska přišel lehký jihovýchodní vítr písničkářské ležérnosti. Ostatně za časů československé federace na něj české publikum bylo docela dobře uvyklé...
Na třetí desce Oslávme si život rozšířili muzikanti z No Name dominující kytary o smyčcový kvartet. "Smyčce do hudby vnášejí další emoce i hloubku. Také jsme se po úspěchu druhé desky dostali trochu dál - mohli jsme se pokoušet o věci, které by možná oslovily posluchače hlouběji," vysvětluje strategii téhle košické party Igor Timko.
Na Slovensku jsou No Name už dost populární na to, aby je lidé na ulicích poznávali. Ale prý to všechno probíhá v klidu. "Nás nepotkal nějaký náraz popularity. Teď se naši slovenští fanoušci dají počítat na tisíce, v Česku získáváme posluchače po stovkách. A když chceme opravdu soukromí, ztratíme se na chalupu u Košic," tvrdí Igor Timko.
Od března budou No Name hrát v šesti. "Na postu kytary se objeví náš nejmladší bratr Dušan. Když jsme začínali hrát, ještě 'cical mater'," žertuje nad jeho mládím Igor Timko.
 No Name. |
 No Name. |
 No Name. |
 No Name. |
 No Name při on-line rozhovoru v redakci iDNES. |
 No Name při on-line rozhovoru v redakci iDNES. |
