Antonia, bolestná, úsměvná i poetická rodinná kronika z venkovského statku, kde díky hrdince vládnou ženské zákony pospolitosti, lásky a soucítění vůči slabým, se mohla ovšem k Oscaru probíjet v jiné skupině, spolu s americkými hity. "V jedné chvíli jsme totiž měli několik možností: točit v angličtině, případně s britskou herečkou v hlavní roli," vzpomíná režisérka a současně autorka scénáře Marleen Gorrisová. Nakonec se rozhodli zůstat u snímku v holandštině, s tamními i belgickými herci (v Belgii se také natáčelo), a vznikla unikátní, ojedinělá dohoda. Protože k projektu Antonie se připojil British Screen, jenž patří pod Evropský koprodukční fond, Angličané a Holanďané se domluvili: nyní Velká Británie pomůže Antonii, a za rok na oplátku Holandská filmová asociace podpoří zas jeden čistě britský film...
Možná by jednání byla složitější, kdyby britská producentka Judy Counihanová tolik nemilovala režisérčin kultovní, cenami ověnčený debut Otázka ticha a kdyby ji stejnou měrou nenadchl scénář Antonie, především ženské hrdinky. "Už mě unavují všechny ty americké filmy s plochými ženskými postavami, i ty, které věčně sahají po osvědčeném sentimentu," prohlásila producentka. Sama režisérka říká, že natočila film o ženské nezávislosti - a "samo sebou je to pohádka". Však také Antonia pohádkově dopadla: prodala se do řady zemí od Spojených států přes Izrael i Brazílii po Austrálii, o cenách z festivalů nemluvě.
Zářivou festivalovou sbírku včetně dvou trofejí z Cannes má na svém kontě i Charakter; krom toho obě holandská oscarová díla spojuje herec Jan Decleir, jenž si zahrál důležitou roli v "ženské pohádce" a pak jednu ze dvou ústředních postav i v dramatu naopak ryze mužském. Charakter totiž vypráví o zavilém souboji mezi ctižádostivým mladíkem s údělem bastarda a jeho otčímem, nelítostným exekutorem, kterého si chlapcova matka odmítla vzít. Zhrzený muž se mstí na synovi, provokuje ho - ale současně jej svými podrazy zoceluje.
"Režisér Charakteru Mike van Diem bohužel na zdejší premiéru přijet nemůže - omluvil se, neboť právě natáčí velice lukrativní reklamu v Londýně," prozradila s úsměvem ředitelka Sunfilmu Zuzana Dražilová. Ve filmovém světě se o tomto režisérovi ví už od roku 1990, kdy jeho absolventský film, třičtvrtěhodinový psychologický thriller Aljaška, vyhrál kde co: holandské Zlaté tele za nejlepší krátký film, ve Francii hlavní cenu festivalu absolventských filmů a ve Spojených státech studentského Oscara, k němž van Diem po šesti letech přidal i Oscara "opravdického". Kráčí tedy podobně jako Jan Svěrák.
Možná by jednání byla složitější, kdyby britská producentka Judy Counihanová tolik nemilovala režisérčin kultovní, cenami ověnčený debut Otázka ticha a kdyby ji stejnou měrou nenadchl scénář Antonie, především ženské hrdinky. "Už mě unavují všechny ty americké filmy s plochými ženskými postavami, i ty, které věčně sahají po osvědčeném sentimentu," prohlásila producentka. Sama režisérka říká, že natočila film o ženské nezávislosti - a "samo sebou je to pohádka". Však také Antonia pohádkově dopadla: prodala se do řady zemí od Spojených států přes Izrael i Brazílii po Austrálii, o cenách z festivalů nemluvě.
Zářivou festivalovou sbírku včetně dvou trofejí z Cannes má na svém kontě i Charakter; krom toho obě holandská oscarová díla spojuje herec Jan Decleir, jenž si zahrál důležitou roli v "ženské pohádce" a pak jednu ze dvou ústředních postav i v dramatu naopak ryze mužském. Charakter totiž vypráví o zavilém souboji mezi ctižádostivým mladíkem s údělem bastarda a jeho otčímem, nelítostným exekutorem, kterého si chlapcova matka odmítla vzít. Zhrzený muž se mstí na synovi, provokuje ho - ale současně jej svými podrazy zoceluje.
"Režisér Charakteru Mike van Diem bohužel na zdejší premiéru přijet nemůže - omluvil se, neboť právě natáčí velice lukrativní reklamu v Londýně," prozradila s úsměvem ředitelka Sunfilmu Zuzana Dražilová. Ve filmovém světě se o tomto režisérovi ví už od roku 1990, kdy jeho absolventský film, třičtvrtěhodinový psychologický thriller Aljaška, vyhrál kde co: holandské Zlaté tele za nejlepší krátký film, ve Francii hlavní cenu festivalu absolventských filmů a ve Spojených státech studentského Oscara, k němž van Diem po šesti letech přidal i Oscara "opravdického". Kráčí tedy podobně jako Jan Svěrák.
 Zlatý Oscar. |
