Ta už neexistuje od doby, kdy si zpěvák a autor této skladby Kurt Cobain prohnal hlavu kulí, stejně jako The Beatles, jejichž dvaatřicet let starý singl s melancholickými písněmi Penny Lane a Strawberry Fields Forever obsadil druhé místo. Lennonova skladba Strawberry Fields Forever patří k nejrevolučnějším kompozicím The Beatles, při nichž skupina použila předchůdce syntezátoru mellotron a rytmickou strukturu písně vystavěla z "rotujících" zvukových smyček.
Třetím nejlepším singlem všech dob je podle měsíčníku Q miniopera Bohemian Rhapsody, jeden z nejzajímavějších pokusů o spojení bigbeatu s klasikou, který v roce 1975 vydala pomprocková čtveřice Queen. Příkladem geniální hudební úspornosti je naopak Lennonova píseň Imagine (1971) nazpívaná za doprovodu klavíru, která je na čtvrtém místě. Také pátá příčka, již získala beatlesovská píseň Hey Jude (1968), se vztahuje k Lennonovi. Paul McCartney ji složil pro jeho smutného syna Juliana, postiženého rozvodem rodičů. Šesté a osmé místo připadlo Oasis, kteří zabodovali starší písní Live Forever z roku 1994 a hitem Wonderwall (1995), který se stal jejich dosud největší světovou "peckou". Sedmou příčku čtenáři magazínu Q přidělili americké skupině R.E.M. a jejich skladbě Losing My Religion. Deváté místo patří The Verve a kompozici Bitter Sweet Symphony (1997), při níž si skupina vypůjčila smyčce ze skladby Rolling Stones. Ti si nechali svůj vklad patřičně zaplatit; sami přitom dosáhli jen na devětatřicáté místo žebříčku s hitem I Can't Get No Satisfaction. Desátá pozice patří titulu Fool's Gold/What The World Is Waiting For od manchesterské kapely Stone Roses.
Nejúspěšnějšími umělci všech dob se tedy podle magazínu Q stali The Beatles, jejichž písně se mezi stovkou singlů ocitly šestkrát, Oasis zabodovali čtyřikrát. Sex Pistols, kteří v porovnání s ostatními vydali nejméně desek, mají v anketě tři zástupce - o jednoho víc než pracovití Rolling Stones.
Třetím nejlepším singlem všech dob je podle měsíčníku Q miniopera Bohemian Rhapsody, jeden z nejzajímavějších pokusů o spojení bigbeatu s klasikou, který v roce 1975 vydala pomprocková čtveřice Queen. Příkladem geniální hudební úspornosti je naopak Lennonova píseň Imagine (1971) nazpívaná za doprovodu klavíru, která je na čtvrtém místě. Také pátá příčka, již získala beatlesovská píseň Hey Jude (1968), se vztahuje k Lennonovi. Paul McCartney ji složil pro jeho smutného syna Juliana, postiženého rozvodem rodičů. Šesté a osmé místo připadlo Oasis, kteří zabodovali starší písní Live Forever z roku 1994 a hitem Wonderwall (1995), který se stal jejich dosud největší světovou "peckou". Sedmou příčku čtenáři magazínu Q přidělili americké skupině R.E.M. a jejich skladbě Losing My Religion. Deváté místo patří The Verve a kompozici Bitter Sweet Symphony (1997), při níž si skupina vypůjčila smyčce ze skladby Rolling Stones. Ti si nechali svůj vklad patřičně zaplatit; sami přitom dosáhli jen na devětatřicáté místo žebříčku s hitem I Can't Get No Satisfaction. Desátá pozice patří titulu Fool's Gold/What The World Is Waiting For od manchesterské kapely Stone Roses.
Nejúspěšnějšími umělci všech dob se tedy podle magazínu Q stali The Beatles, jejichž písně se mezi stovkou singlů ocitly šestkrát, Oasis zabodovali čtyřikrát. Sex Pistols, kteří v porovnání s ostatními vydali nejméně desek, mají v anketě tři zástupce - o jednoho víc než pracovití Rolling Stones.
