Na první poslech její hlas sice zní méně zajímavě, možná i studeně, nicméně na rozdíl od de Niese má na čem stavět. Vyzbrojena solidním technickým základem, předváděla své největší hlasové přednosti, jimiž jsou pohyblivost a jisté výšky.
Fyzická krása je druhořadáČtěte rozhovor s pěvkyní Nino Machaidze |
Přidáme-li mladistvý temperament, pak nejvíce vynikla jako šelmovská Adina v Donizettiho Nápoji lásky a ve valčíku Julie z Gounodova Romea a Julie. K interpretačním výzvám typu Lucie z Lammermooru bude doufejme dozrávat, pokud jí nestoupne sláva do hlavy a bude na sobě dál pracovat. Zatím může být i dobrou Zerlinou z Mozartova Dona Giovanniho, jak naznačila v přídavku.
Jako host Machaidze vystoupil v Obecním domě italský barytonista Guido Loconsolo, ale vedle jejího nesoucího se a otevřeného hlasu působil jeho zpěv zavřeně a přiškrceně.
Navíc si vybral hlasově i výrazově těžké kusy. Scéna žárlivého Forda z Verdiho Falstaffa dopadla ve své plochosti školácky, lepší nebyl ani Escamillo z Carmen. Naštěstí večer, na němž se podílela Pražská komorní filharmonie vedená Markem Zambellim, patřil především talentu z Gruzie.
