Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Taussig popsal příběhy hrdinů, na které zapomínáme. Ale neměli bychom

  12:07aktualizováno  12:07
Příběhy Čechů, kteří se tak či onak vzepřeli jedné z totalit, jimiž země procházela ve 20. století, zachycoval televizní cyklus Neznámí hrdinové – Pohnuté osudy. Nyní příběhy šestnácti z nich knižně zaznamenal filmový historik Pavel Taussig.

Pohlednice s legendárním zápasníkem Gustavem Frištenským | foto: Archiv iDNES.cz

Pavel Taussig (obálka knihy)

Herečka, známá z mnoha filmů pro pamětníky. Nejmilejší sestra Franze Kafky. Nejslavnější český zápasník. Autor libreta k Dvořákově Rusalce. Skladatel scénické hudby k nejmilovanějším televizním večerníčkům.

To všechno jsou osobnosti českého dvacátého století, které prosluly především svým dílem. Málokdo však ví, že šlo vesměs o velmi statečné lidi, kteří byli schopni vzdorovat totalitnímu systému a v mnoha případech za své přesvědčení položili život.

Frištenský unikl smrti

Pavel Taussig se vydal po stopách šestnácti osobností, z nichž většina má to či ono společného s kulturou. Nejde jen o dodnes relativně známá jména, ale i osoby neprávem zapomenuté, z nichž osud každé by mohl posloužit jako námět napínavého filmu.

Kdo byl onen rozvědčík, po němž se jmenuje hospoda z knih Oty Pavla? Padl při studentských bouřích v roce 1939 pouze Jan Opletal? Složili všichni čeští vojáci při německé okupaci zbraně bez boje? Měl profesor z Drdovy povídky a Krejčíkova filmu Vyšší princip svůj reálný předobraz? A kdo ve skutečnosti byl Filip Jánský, autor zfilmované knihy Nebeští jezdci?

Anna Letenská

Anna Letenská

Příběh Anny Letenské je relativně znám. Herečka nechala u sebe přespat manželku lékaře, jenž ošetřil jednoho z atentátníků na Heydricha. Stálo ji to život na popravišti v koncentráku v Mauthausenu.

Pod vlivem letošního úmrtí autora večerníčkové hudby Jaroslava Celby se psalo o jeho problémech s komunistickým režimem a věznění v padesátých letech.

A co například víme o tom, jak byl zapojen do protinacistického odboje slavný zápasník Gustav Frištenský? Sportovec, který proslul už za Rakouska-Uherska, byl napojen na odbojovou skupinu, byl dlouhodobě vězněn gestapem a smrti unikl vlastně zázrakem.

Stalinovi do zadnice

Ottla Kafková - Davidová

Ottla Kafková - Davidová

Ottla Davidová, nejmladší sestra Franze Kafky, jíž spisovatel posílal později knižně vydané dopisy, byla za války pro svůj židovský původ internována v Terezíně, kde se starala o malé děti v útulku pro sirotky.

Děti neopustila ani při transportu do Osvětimi, na jehož konci ji čekala smrt. Ke vzpomínkám na ženin pohnutý osud se podařilo Pavlu Taussigovi přesvědčit její dceru Věru Saudkovou, která příběhu dodala autenticitu.

Jaroslav Kvapil

Jaroslav Kvapil

Nejneúnavnějším bojovníkem knihy je ovšem bezesporu divadelník a spisovatel Jaroslav Kvapil. Libretista Rusalky stihl pomáhat bourat monarchii, za okupace jej za distribuci letáků zavřelo gestapo.

A krátce před smrtí stačil Nezvalovi, Gottwaldovi a Nejedlému poslat básničku v tomto znění: "Povstali v Čechách noví bojovníci / a všichni měli přání jediné, / jak se ti dostat nejlíp pod zadnici / a vlézt ti do ní, velký Staline!"

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.