Prušinovský vesnici "umí", zná a neuhlazuje; tady ještě přitvrdil v jazyku i prostředí. Mimochodem, skvělá výprava! Přesně postihuje marnost podnikání v poměrech, kde jsou na výběr jen flinkové či podvodníci, kde v místní hospodě udává tón heslo "Všichni kradou, tak já taky", kde děti ve školce posadí k televizi a rodiče po práci čeká druhá směna u králíků.
Kdepak idyla, ale zášť vůči každému, kdo nehraje s námi zatuchle pohodlnou špínu, natož místo popu vyznává rap jako Jan Plouhar v silné roli. Jediná věc kazí dojem: stejný motiv už tu byl. V Druhém dechu krachoval velký šéf, teď malý soukromník, ovšem princip trvá: mužská hrdost velící zatloukat před ženou přinese exekuci, pití, pád.
Čistá práce je lepší, ale až druhá; buď tkví chyba v dramaturgii, nebo v době, kterou dané téma ovládlo.
