Život upjatého čtyřicetiletého úředníka Šoheie Sugijamy se prakticky omezuje jen na pobyt v kanceláři, odkud večer odjíždí domů, aby se vyspal a ráno opět vyrazil zpátky do práce. Tento nudný a ubíjející stereotyp, který mění život v přežívání, u něj rychle vyústí do těžké a dlouhotrvající deprese.
Světlo do této šedé Sugijamovy reality vnese až tajemná kráska, která každý večer, vyhlíží z okna soukromé taneční školy. Po čase stárnoucí muž odloží ostych a strach a přihlásí se do tanečních kursů krásné Mai.
Sugijama brzy objeví kouzlo tance a mezi ním a Mai vznikne zvláštní a velmi osobní vztah, který má nádech něčeho zapovězeného, a proto tak vzrušujícího. Ženatý čtyřicátník odchází večer od své ženy, aby se s krásnou instruktorkou oddával waltzu a sambě. Taneční kurzy představují i pro ostatní účastníky vytoužený oddech od tvrdě normované společnosti a představují pro ně únik do světa svobody, do světa, kde se mohou někomu svěřit, aniž by byli vystaveni tlaku předem daných očekávání a vžitých představ.
Sugijamova manželka si tajemné výlety svého muže vykládá jako nevěru a najme si soukromého detektiva. Paradoxně je tak vztah manželky a manžela tím nejméně fungujícím. Vlatně neznámí lidé si na kurzech sdělují svá tajemství, odhalují své osudy a děje se to právě proto, že je sbližuje společná zkušenost něčeho zakázaného a snaha vymanit se z nesmyslných pravidel.
Smím prosit? je velmi jemným a nevinným filmem o touze člověka, který se ocitá uprostřed přetechnizované a jako celek výborně fungující společnosti, po upřímných citech, vztazích a hlavně po svobodě.
Pro Evropany může symbol tance jako zakázaného ovoce působit komicky, ale ve skutečnosti tu vlastně o tanec ani nejde. Místo něj by bylo možné dosadit si cokoli jiného, co pro nás představuje něco, po čem opravdu toužíme, ale o čemž víme, že se to nesluší. Všem zúčastněným jejich společný únik přinese nakonec to, po čem celou dobu toužili - opravdové lidské vztahy a jiskru do jinak nezajímavého, neosobního a až sériového života.
|
Smím prosit? (Japonsko 1995) | |
| scénář a režie | Masajuki Suo |
| kamera | Naoki Kajano |
| hrají | Kodži Jakušo, Tamijo Kusakariová, Naoto Takenaka, Eriko Watanebová |
| distribuce v ČR | Intersonic |
| čas | 119 minut |
